HEMOLÝZA PO ABLACI PULZNÍM POLEM: VLIV POČTU LÉZÍ A KONTAKTU KATETRU S TKÁNÍ, STUDIE NA BIOMODELU

Š. Královec, M. Nies, L. Tejkl, T. Vavříková, M. Hrachovina, M. Mudroch, J. Baroch, T. Drtina, M. Mráček, F. Müller, M. Mlček, J. Petrů, P. Neužil (Praha, New York, United States)
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - technik, XXXII. Sjezd ČKS

Úvod
V nedávné observační studii ablace pulzním polem (PFA), s daty více než 17 000 pacientů, bylo zaznamenáno pravděpodobně hemolýzou indukované selhání ledvin (5 pacientů s perzistující FS (0,03 %). V naší in vitro studii na biomodelu jsme kvantifikovali hemolýzu po PFA, především vliv opakování lézí a kontaktu katetru s tkání. Kromě toho jsme zahrnuli také výsledky měření hemolýzy in vivo po PFA u biomodelu.
Metoda
Použita byla čerstvá plně heparinizovaná krev (200 ml). Aplikovali jsme PFA (2,0 kV) pomocí katetru (Farawave; Boston Scientific, USA) ve „flower“ konfiguraci. Elektrody byly umístěny: i) volně plovoucí v krvi (bez kontaktu) a ii) v kontaktu (čerstvý kosterní sval). Kromě toho byly hladiny fHb měřeny u 4 biomodelů, kde byla aplikována PFA s katétrem umístěným v konfiguraci „basket“ (20-29 aplikací).
Výsledky
Bylo provedeno celkem čtrnáct samostatných in vitro měření: 6 sériových měření u katetru v kontaktu, 6 bez kontaktu a 2 kontrolní měření. Na začátku studie byla hodnota fHb 0,01, 0,02 a 0,01 g/dl. Hemolýza byla pozorována u všech 12 (100%) hodnocení PFA. Plazmatická fHb se lineárně zvyšovala s opakovanými aplikacemi. Rozvoj hemolýzy byl výraznější u vzorků s katetrem ve volné krvi ve srovnání s experimenty s katetrem v kontaktu s tkání. Tento rozdíl se stal statisticky významným už po 4 PF aplikacích (0,12±0,03 vs 0,05±0,03 g/dl, p=0,008). U kontrolních vzorků nedošlo ke zvýšení fHb. Při hodnocení in vivo byly hladiny fHb po PF ablaci zvýšeny na 0,07±0,03 g/dl se zvýšením nad výchozí hodnotu (0,00±0,00 g/dl) u všech 4 (100 %) biomodelů.
Závěr
Výsledky naznačují, že hemolýza související s PFA závisí na dávce. Naše hodnocení in vitro může představovat nejhorší možný klinický scénář. Snížení hemolýzy při kontaktu katetru s tkání, pravděpodobně odráží sníženou expozici červených krvinek.