Úvod: Arteriální hypertenze v těhotenství postihuje asi 5-10% těhotenství s nepříznivými dopady na výsledky těhotenství u matky, plodu a novorozence. Cílem této studie bylo analyzovat výsledky těhotenství u žen s léčenou a neléčenou arteriální hypertenzí v těhotenství v České Republice během uplynulé dekády.
Metodika: Údaje o všech porodech a potratech v období 2012-2021 byly získány z Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Ženy, které měly diagnózu I10 do jednoho roku před otěhotněním a bylo jim předepsáno jakékoliv antihypertenzivum z vybraných skupin ATC (C02, C03, C07, C08, C09), byly klasifikovány jako preexistující hypertenze. Ženy s diagnózou O13 nebo I10 v těhotenství byly klasifikovány jako hypertenze vyvolaná těhotenstvím. Hypoxie u novorozenců byla definována jako pH <7,1 nebo Apgarovo skóre
Výsledky: V období 11 let bylo v ČR celkem 1 154 648 porodů. Podíl žen s hypertenzí v těhotenství byl 8,24% a jejich průměrný věk byl 31±5 let. 77 121 žen (77,9%) mělo neléčenou hypertenzi, 21 094 (22,1%) žen bylo během těhotenství léčeno antihypertenzivy. Ženy s léčenou hypertenzí (LH) měly vyšší podíl porodů císařským řezem (43,8%) ve srovnání s ženami s neléčenou hypertenzí (NLH; 34,3%) a ženami bez hypertenze (23,9%). Ženy s LH a NLH měly také vyšší podíl předčasných porodů v dřívějším gestačním věku (viz Tabulka). Hypoxie u novorozenců se vyskytla u 10,6% žen bez hypertenze, u 13,0% s NLH a 14,8% s LH.
Závěr: Ženy, které v těhotenství užívají antihypertenzní léčbu, mají více porodních komplikací než ženy s neléčenou hypertenzí a ženy bez hypertenze v těhotenství. Podávání antihypertenzní léčby může být důsledkem přítomnosti těžších forem hypertenze.