VZÁJEMNÁ KOMBINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ VEDOUCÍ K TRVALÉ KARDIOSTIMULACI U PACIENTŮ PO KATETRIZAČNÍ NÁHRADĚ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ

Přes narůstající počet pacientů léčených katetrizační náhradou aortální chlopně (TAVI) a kontinuální vývoj této metody je výskyt AV blokády s nutností trvalé kardiostimulace (PPM) stále poměrně vysoký (10-30% dle různých zdrojů). Cílem této práce bylo srovnání výskytu jednotlivých rizikových trvalé kardiostimulace a jejich vzájemná kombinace u skupin pacientů vyžadující a bez nutnosti PPM po TAVI, separátně pro skupiny léčenými samoexpandibilním a balonexpandibilním TAVI systémy.

Retrospektivní registr hodnotí 140 konsekutivních pacientů léčených samoexpandibilním systémem (SE) s nutností PPM u 20 pacientů (14,3%) a 33 konsekutivních pacientů léčených balonexpandibilním systémem (BE) s nutností PPM u 4 pacientů (12,1%) za období VI/21 – XII/22. Pacienti s již implantovaným stimulačním systémem v minulosti nebyli zahrnuti. Rizikové faktory PPM byli rozděleny do 3 skupin na EKG, morfologické a procedurální.

Výskyt EKG rizikových faktorů se výrazně lišil u pacientů s nutností PPM a bez PPM, a to jak u SE skupiny (100% pro PPM vs.54,2% pro nonPPM), tak u BE skupiny (100% vs.48,3%). Podobně i výskyt morfologických rizikových faktorů byl výrazně vyšší pro pacienty s PPM 85% vs.49,2% u SE skupiny a 75% vs.48,3% u SE skupiny. Naopak výskyt procedurálních faktorů byl identický (35%) u SE skupiny, u BE skupiny pro nízký výskyt nebyly hodnoceny. Byla hodnocena i hloubka membranozního septa v nekoronárním cípu u SE skupiny s průměrnou hodnotou 2,6 mm pro PPM pacienty a 3,4 mm pro nonPPM.

Výskyt jednotlivých rizikových faktorů PPM u pacientů podstupujících TAVI je vysoký, nicméně je výrazně vyšší u podskupiny pacientů s nutností následné PPM. Toto se týká zejména parametrů EKG a morfologických. V případě faktorů procedurálních nebyl tento rozdíl pozorován. Možným nezávislým prediktorem nutnosti PPM po TAVI by mohla být hloubka membranozního septa.