EFEKT KARDIOVASKULÁRNÍ REHABILITACE A VARIABILITA KREVNÍHO TLAKU U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU

Cíl studie
Cílem studie bylo porovnat tělesnou zdatnost a parametry svalové síly u pacientů po infarktu myokardu před zahájením a po ukončení II. fáze kardiovaskulární rehabilitace ve formě kombinovaného tréninku, a posoudit efekt řízené fyzické aktivity na hodnoty krevního tlaku ve 24hodinovém intervalu po tréninku.
Metodika
Do studie byli zařazeni 53 pacienti [41 mužů ve věku (62 ± 8,6) let s ejekční frakcí (56 ± 11,4) % a 12 žen ve věku (60 ± 12,2) let s ejekční frakcí (53 ± 10,3) %] minimálně 6 měsíců po PCI nebo AIM. Všichni pacienti absolvovali 12týdenní rehabilitační program ve formě aerobního tréninku kombinovaného od 3. týdne s odporovým cvičením (3x týdně). Intenzita aerobního tréninku byla stanovena na úrovni anaerobního prahu, zátěž ve fázi odporového cvičení byla určena metodou jednou opakovaného maxima (1-RM). Hodnoty krevního tlaku byly měřeny sedmidenním ambulantním monitorováním krevního tlaku (monitorovací systém TM-2421 A&D).
Výsledky
Před zahájením ambulantního rehabilitačního programu a po 12 týdnech tréninku jsme hodnotili dosažené výsledky pacientů na úrovni symptomy limitovaného maxima a na úrovni anaerobního prahu, a to: maximální tolerovanou zátěž (WSL), spotřebu kyslíku ( )a také hodnoty symptomy limitované spotřeby kyslíku a symptomy limitovaného fyzického výkonu přepočítané na kilogram tělesné hmotnosti. Porovnáním výsledků vstupního a výstupního 1-RM testu jsme posoudili vliv odporového tréninku na zvýšení svalové síly. Cirkadiánní kolísání krevního tlaku jsme sledovali srovnáním hodnot získaných sedmidenním ambulantním monitorováním v intervalech 0–24 hodin a 25-48 hodin od ukončení tréninku.
Závěr
Kardiovaskulární trénink zlepšuje fyzickou zdatnost, výkonnost, respirační kapacitu a také svalovou sílu pacientů po akutním koronárním syndromu, ale nemění významně hodnoty ani variabilitu krevního tlaku.