DOPAD LABORATORNÍCH HODNOT KARDIOSPECIFICKÝCH MARKERŮ A ISCHEMICKÉHO ČASU NA MORTALITU PACIENTŮ PO STEMI LÉČENÝCH PRIMÁRNÍ ANGIOPLASTIKOU.

Cílem studie bylo vyhodnotit nemocniční, 30- denní a dvanácti měsíční mortalitu pacientů s akutním STEMI a dopad jednotlivých faktorů (šokový stav, hladiny markerů myokardiální nekrózy, hladiny natriuretických peptidů, dobu ischemie a ejekční frakci levé komory) na mortalitu těchto pacientů.

Naše kardiologická klinika ošetří ročně přibližně 250-300 pacientů se STEMI infarktem myokardu. Analyzovali jsme prospektivně skupinu 270 konsekutivních pacientů se STEMI léčených primární angioplastikou od 1.4.2018 – 31.3.2019.
Šokoví pacienti měli ve všech případech (nemocniční, 30- denní a roční mortalita) horší přežívání než pacienti, kteří iniciálně v kardiogenním šoku nebyli (p < 0,0001).

Mimo mortality se šokoví a nešokoví pacienti dále signifikantně lišili v dalších jednotlivých parametrech, a to konkrétně v hodnotách natriuretických peptidů (p=0,004), v ischemickém čase (p=0,018) a ejekční frakci levé komory (p=0,005). Parametry, které ovlivnily celkové přežívání pacientů po STEMI jsou: věk [p < 0.001, HR per every 10 years: 1.72 (95% CI 1.32 – 2.24)], ženské pohlaví [p = 0.041; HR = 1.95 (95% CI 1.03 – 3.69)], šokový stav [p < 0.001, HR = 6.47 (95% CI 3.42 – 12.26)], ejekční frakce levé komory [p <0.001, HR per each 10%: 0.47 (95% CI 0.36 – 0.62)], natriuretické peptidy [p < 0.001, HR per doubling = 1.42 (95 % CI 1.20–1.68)]. Troponin T není asociován s přežíváním pacientů po STEMI (vyšel hraničně statisticky nesignifikantně p=0.051, což je velmi pravděpodobně dáno menším analyzovaným souborem). Ischemický čas není asociován s přežitím – jde o faktor, kteří je ovlivněn klinickým stavem pacienta – kratší ischemický čas u šokových pacientů.

Tato publikace vznikla na MU v rámci projektu Nové trendy v diagnostice a managementu srdečních onemocnění číslo MUNI/A/1410/2022 za podpory specifického vysokoškolského výzkumu, kterou poskytlo MŠMT v roce 2023.