ÚSKALÍ HODNOCENÍ DIASTOLICKÉ DYSFUNKCE LEVÉ KOMORY POMOCÍ MÉNĚ ČASTÝCH PARAMETRŮ U PACIENTKY S HFPEF

68-letá pacientka s BMI 31, která nikdy vážněji nestonala, NYHA II-III.  Laboratorně opakovaně elevace NT-pro BNP v hodnotách mezi 265 ng/l až 483 ng/l při sinusovém rytmu. CT koronarografie s nálezem jen nevýznamných aterosklerotických změn a atypického odstupu r. circumflexus. NMR srdce neprokazuje žádnou suspekci na event. kardiomyopatii, potvrzuje extrémní dilataci levé síně a dilataci pravé síně.

  Hlavní tíže hodnocení srdečního selhání zůstává na echokardiografickém vyšetření: Dopplerovsky jsou jednoznačné známky diastolické dysfunkce levé komory dle aktuálně platných doporučení.transmitrální rychlosti E = 82 cm/sec., A=43 cm/sec., tedy E/A= 1,91; snížené rychlosti tkáňového doppleru, jak septálně 6 cm/sec., tak laterálně 9 cm/sec., poměr rychlostí E/e‘ septálně = 13; E/e’ laterálně = 9; dilatace levé síně (LAVI 76 ml/m2), V max. regurgitační křivky nad trikuspidální chlopní je hraniční pro diagnózu diastolické dysfunkce 2,8 m/sec.

  K přesnému určení stadia diastolické dysfunkce je třeba doplnit další parametry, a to decelerační čas, IVRT, dopplerovské vyšetření v plicních žílách, rozdíl trvání Arev-A, rozdíl TE-e‘, rychlost barevné transmitrálního propagace toku v časné diastole (Vp), E/Vp, určit přítomnost vlny L.
Kazuistika ukazuje jednak na přítomnost vyššího stupně diastolického srdečního selhání u pacientky, u které je jediným rizikovým faktorem obezita, jednak na problematiku echokardiografického hodnocení diastolické dysfunkce při zachovalé systolické funkci levé komory.
  Hodnotící faktory diastolické funkce jsou často hraniční a mohou být i jinak alterovány (například snížené rychlosti na mitrálním anulu, které jsou ovlivněny přítomnosti kalcifikací v anulu). Pro hodnocení diastolické dysfunkce u nemocných se HFpEF funkcí mají některé parametry vyšší senzitivitu a je vhodnější je upřednostnit před jinými.