DLOUHODOBÁ PROGNÓZA PACIENTŮ S REFRAKTERNÍM KARDIOGENNÍM ŠOKEM A SRDEČNÍ ZÁSTAVOU LÉČENÝCH S POMOCÍ VENOARTERIÁLNÍHO ECMO NA PRACOVIŠTI BEZ KARDIOCHIRURGIE

Úvod: Venoarteriální extrakorporální membránová oxygenace (VA-ECMO) je jednou z metod oběhové podpory uplatňující se v léčbě pacientů s refrakterním kardiogenním šokem nebo oběhovou zástavou. Načasování a volba typu podpory je stále předmětem výzkumu. Technika perkutánní implantace v současnosti umožňuje použití VA-ECMO i na pracovištích bez kardiochirurgie.

Metoda: Analýza dat registru pacientů s refrakterním kardiogenním šokem a oběhovou zástavou léčených VA-ECMO od května 2015 do září 2022 v kardiocentru Krajské nemocnice Liberec.

Výsledky: Ve sledovaném období bylo VA-ECMO implantováno 42 pacientům. Většina nemocných (76 %) byli muži ve věku 63,0 +/- 12,5 let. 64 % pacientů odpovídalo klinickému stádiu SCAI E a 36 % SCAI D. Nejčastější příčinou šoku byl akutní koronární syndrom (64 %). ECMO bylo ve všech případech implantováno na katetrizačním sále bez závažné komplikace. Nejčastější komplikací během léčby bylo nefatální krvácení u 60 % pacientů. Ischemické a trombotické komplikace se vyskytly u 19 % pacientů. U jednoho pacienta došlo k fatální komplikaci v souvislosti s cévním vstupem. Weaningu od ECMO bylo dosaženo u 55 % pacientů. 9 pacientů bylo s podporou transportováno na jiné pracoviště bez komplikací. 30denní a roční mortalita byla v případě kardiogenního šoku SCAI D 40 %, respektive 60 %. U stádia SCAI E 78 % respektive 83 %. Po úspěšném weaningu zemřelo 65 % pacientů do 1 roku. Pacienti, kteří přežijí 1 rok, mají následně dobrou prognózu (medián follow up 1,2 roku (0,8 - 5,4 let).

Závěr: Léčbu refrakterního šoku nebo zástavy pomocí VA-ECMO lze bezpečně zahájit, vést a ukončit na pracovišti bez kardiochirurgie. Dlouhodobá prognóza většiny těchto pacientů je i přes léčbu závažná. Pacienti, kteří přežijí 1 rok, mají následně prognózu dobrou.