IKTUS U MLADÉ ŽENY A DEFEKT SEPTA SÍNÍ – STAČÍ NÁM VŽDY TEE?

Pacientka, ročník 75, byla přijata pro ischemickou cévní mozkou příhodu s takřka kompletní regresí neurologického deficitu. Následná magnetická rezonance mozku prokázala mnohočetná ložiska suspektní z embolizační etiologie.
V rámci standardního vyšetřovacího algoritmu byla provedena transtorakální a jícnová echokardiografie. Nálezem byla dilatace pravostranných srdečních oddílů a široce rozevřené foramen ovale pattens s jednoznačně prokazatelným pravolevým zkratem při Vals. manévru. Průměr kanálu byl přes 7mm.
Pro nesoulad nálezu byť velkého foramen ovale pattens a dilatace pravostranných oddílů bylo následně doplněna magnetická rezonance srdce s cílem kvantifikovat volum pravé komory srdeční a zároveň pokud možno vyloučit anomální návrat plicních žil. Magnetická rezonance (a následně ještě přesněji CT angiografie) potvrdily anomální návrat pravé plicní žíly, drénující většinu pravé plíce, do dolní duté žíly a normální utváření levostranných plicních žil.
Pacientka bude na základě nálezů indikována ke korekční operaci – korekce foramen ovale a redirekci plicní žíly.

Závěr: Kazuistika ukazuje nutnost kritického hodnocení patologických nálezů při hodnocení zobrazovacích vyšetření. Ačkoliv defekt síňového septa může vést k dilataci pravostranných oddílů, v našem případě by jeho uzávěrem (pravděpodobně perkutánním) nebyl jistě hemodynamický problém pacientky vyřešen. V případě pochybností je nutno i v případě průkazu patologie pátrat po dalších přidružených vrozených vadách, které mohou mít významné teraupeutické konsekvence.