POUŽITÍ 3D MODELU PŘI KATETRIZAČNÍM UZÁVĚRU OUŠKA LEVÉ SÍNĚ OKLUDEREM

Úvod: Katetrizační uzávěr ouška levé srdeční síně (LAA) okluderem se používá v prevenci tromboembolických komplikací u pacientů s nevalvulární fibrilací síní. LAA má značnou anatomickou variabilitu a proveditelnost výkonu, resp. přesná volba okluderu, může být problematická. V současné době lze použít simulaci výkonu pomocí 3D modelu

Cíl: retrospektivní analýza, s hodnocením praktické realizace metody a porovnáním predikce velikosti okluderu dle simulace na 3D modelu

Metodika: analyzováno bylo 32 pacientů po katetrizačním uzávěru LAA okluderem Amulet. Před výkonem bylo u všech provedeno CT, na základě jeho rekonstrukce byl vytištěn 3D model LAA. Jednotlivé modely byly zaslepeny. Poté byla simulována implantace okluderu na 3D modelu a zvolena jeho nejoptimálnější velikost. V případě shodné první volby operatéra během výkonu byl pacient zařazen do skupiny „shoda“, v opačném případě „neshoda“. Následně byly porovnávány periprocedurální charakteristiky, případně přítomnost leaku kolem okluderu po 6 měsících.

Výsledky: dle první volby operatéra jsme shodu nalezli v 9 případech (28.1%), neshodu v 23 případech (71.9%), přičemž v 11 (47.8%) byla jako první zvolena větší velikost okluderu než simulovaná, ve 12 (52.2%) velikost menší. Ve 2 případech (8.7%) byla finální velikost ve shodě, ale byla to až druhá volba operatéra. Při porovnání obou skupin byl u skupiny shod oproti neshodám trend ke kratšímu času výkonu, menší spotřebě kontrastu a menšímu počtu repozic. Dle finálně implantovaného okluderu byla shoda v 11 případech (34.4 %), ve zbývajících 21 (65.6 %) nikoli. Stran počtu a velikosti  leaků nebyl po 6 měsících od výkonu mezi oběmi skupinami zjištěn statický významný rozdíl. 

Závěr: Vytvoření 3D modelu LAA na základě CT scanu, a také následná simulace výkonu, jsou dobře realizovatelné. Jeho použití může přinést zjednodušení reálného výkonu.