STIMULACE LEVÉHO RAMÉNKA V POROVNÁNÍ S MYOKARDIÁLNÍ STIMULACÍ LEVÉHO SEPTA ZACHOVÁVÁ FYZIOLOGICKOU LEVOKOMOROVOU AKTIVACI, VEDE ALE KE ZVÝŠENÉ MEZIKOMOROVÉ DYSSYNCHRONII

Obecně
Neselektivní stimulace Hisova svazku (nsHBp), levého raménka (nsLBBp) a myokardu levého septa (LVSP), jsou dnes uznávané jako fyziologické způsoby komorové stimulace.
Cíl
Zjistit rozdíly komorové depolarizaci při stimulaci Hisova svazku a stimulaci oblasti levého septa pomocí ultra-vysokofrekvenčního EKG (UHF-ECG).
Metody
U pacientů s indikací k implantaci kardiostimulátoru pro významnou bradykardií byla provedena dočasná nsHBp, nsLBBp a/anebo LVSP stimulace. Byly zobrazeny UHF-EKG centra elektrické aktivace pro jednotlivé svody a z nich byl spočten parametr mezikomorové (e-DYS) jako rozdíl mezi první a poslední aktivací a lokální depolarizace (Vd) jako trvání UHF-ECG QRS komplexu na 50% jeho amplitudy.
Výsledky
U 68 pacientů byla provedena nsLBBp (35), LVSP (96) a nsHBp (55). nsLBBp vedla k větší mezikomorové dyssynchronii než LVSP a nsHBp; e-DYS – 24 ms (-28;-19) vs. -12 ms (-16;-9) vs. 10 ms (7;14, p<0.001). nsLBBp vedla k podobným hodnotám Vd ve svodech V5-V8 jako nsHBp (36-43 ms vs. 38-43 ms; p = NS pro všechny svody), ale k delšímu Vd ve svodech V1-V4 (47-59 ms vs. 41-44 ms, p < 0.05). LVSP způsobila prodloužení Vd v V1-V8 proti nsHBp a delším Vd v V5-V8 proti nsLBBp (44-51 ms vs 36-43 ms, p < 0.05) bez ohledu na R wave peak time v V5 či morfologii QRS komplexu ve V1.
Závěr:
Neselektivní stimulace levého raménka Tawarova zachovává fyziologickou levokomorovou aktivaci, vede ale ke zvýšení mezikomorové dyssynchronie. LVSP zachovává mezikomorovou synchronii lépe než nsLBBp, nicméně zhoršuje aktivaci LKS v porovnání s HBp a nsLBBp.