UKONČENÍ DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ A OBNOVENÍ SINUSOVÉHO RYTMU RADIOFREKVENČNÍ ABLACÍ – VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ DVOU METOD MAPOVÁNÍ

Cíl: Ablace SPFS spojená a obnovením sinusového rytmu (SR) může vést k lepším dlouhodobým výsledkům. Cílem bylo srovnání vlivu dvou metod mapování FS a intermediárních síňových tachykardií (AT) na ukončení DPFS ablací.
Metodika: V prospektivní randomizované studii se srovnávalo mapování multipolárním katétrem Pentaray (skupina 1; n=85) vs. ablačním katétrem (skupina 2; n=87). Všichni pacienti měli ablaci postupně složenou z izolace plicních žil (IPŽ), elektrogramem řízené ablace v levé síni (LS), izolace koronárního sinu a elektrogramem řízené ablace v pravé síni katétrem Navistar ST/SF (chlazení 12 ml, 30 W, ablační index 350-450) s IPŽ a blokádou tří základních linií jako s průběžnými cíli a obnovením SR ablací jako ideálním cílem výkonu. Intermediární makroreentry AT (perimitrální, roof-dependentní, typický flutter) byly identifikovány pomocí entrainmentu, multipolární katétr se využíval k rychlému remapování lokalizovaných zdrojů AT.
Výsledky: Ve skupině 1 vs. 2 byla FS ukončena u 70 (82%) vs. 68 (78%) pacientů (p=0,81); z nichž přímo do SR u 9 (13%) vs. 7 (10%) pacientů a do intermediární AT u 61 (87%) vs. 61 (80%) pacientů. Obnovení SR bylo dosaženo ablací u 54 (64%) vs. 46 (53%) pacientů (p=0,46); propafenonem (1 vs. 2) a overdrive stimulací (2 vs. 4). Elektrická kardioverze byla na konci výkonu nutná u 28 (33%) vs. 35 (40%) pacientů (p=0,49); bez obnovení SR u 1 vs. 6 pacientů. Doba výkonu, skiaskopie, resp. aplikace RF energie (min) byla 251±46 vs. 257±45 (p=0,35); 10,4±2,8 vs. 11,0±3,1 (p=0,17), resp. 70±21 vs. 70±24 p=(0,98). Doba od počátku výkonu do terminace FS byla 194±49 vs. 202±53 min (p=0,38).
Závěr: Mapování multipolárním katétrem Pentaray bylo spojeno s nesignifikantně vyšší úspěšností při obnovení SR ablací a nevýznamným zkrácením celkové doby výkonu a doby do terminace FS ablací.