SVÍZELNÁ DIAGNOSTIKA PŘÍČINY FIBRILACE KOMOR – HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE ČI BRUGADA SYNDROM?
Úvod: Primární (idiopatická) fibrilace komor je diagnóza stanovena u pacienta bez strukturálního postižení srdce a po vyloučení sekundární etiologie. Jedná se o diagnózu per exclusionem, po vyloučení hereditárních arytmických syndromů.
Popis případu: Kazuistiska popisuje případ 53-letého muže, dosud bez sledovaných onemocnění, který byl přeložen na naší kliniku po fibrilaci komor s úspěšnou resuscitací. Vstupně bylo EKG bez patologie, koronarografie bez významného nálezu. Provedená magnetická rezonance srdce prokázala poischemické změny papilárních svalů levé komory. Dle echokardiografického obrazu pacient splňoval kritéria pro hypertrofickou kardiomyopatii. Následně byl zajištěn subkutánním a dimitován s diagnózou hypertrofické kardiomyopatie. V průběhu dalšího roku byl opakovaně hospitalizován pro fibrilace komor i arytmickou bouři. Pro četné komorové extrasystoly charakteru R na T pacient podstoupil katetrovou radiofrekvenční ablaci ektopického fokusu v oblasti papilárního svalu levé komory s efektem vymizení ektopické komorové aktivity. Dále byla doplněna ergometrie s negativním výsledkem. Opakovaně bylo prováděno EKG, které i po atace fibrilace komor nevykazovalo patologii, dle echokardiografie trval obraz hypertrofie levé komory. Pacient byl dále objednán k ajmalinovému testu. Zde se ještě před testem vůbec poprvé za celou dobu došetřování prokázalo brugadovské EKG prvního typu. Na základě toho zavedena terapie chinidinem, na které již dále maligní arytmie nerecidivovala.
Závěr: U pacientů s „idiopatickou“ fibrilací komor je správná diagnostika někdy svízelná. Je nutno doplnit celou kaskádu vyšetřovacích metod. Zcela zásadní je opakovaně provádět elektrokardiografické vyšetření. Správná léčba výrazně ovlivňuje další život pacienta.
Podpořeno MZ ČR - RVO (FNBr, 65269705)