PREDIKCE NEUROLOGICKÉHO DEFICITU U NEMOCNÝCH PO KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI

A. Krüger, P. Ošťádal, M. Janotka, D. Vondráková (Praha)
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XX. výroční sjezd ČKS

Úvod. Stupeň neurologického poškození u nemocných po oběhové zástavě je jedním ze základních faktorů další prognózy. Doposud však není znám všeobecně přijímaný ukazatel, využitelný pro predikci neurologického deficitu v časných fázích po resuscitaci.

 

Soubor a metodika. Analyzovali jsme soubor 83 nemocných po oběhové zástavě mimo nemocnici. Posuzovali jsme vztahy mezi tíží neurologického deficitu, dobou do obnovy oběhu (ROSC), vstupním laktátem a maximální hodnotou neurospecifické enolázy (NSE). Všichni pacienti podstoupili řízenou hypotermii endovaskulárním systémem Coolgard či Thermogard (Zoll, USA) s cílovou teplotou 33°C. Nemocným jsme odebírali vstupně laktát, první tři dny po oběhové zástavě jsme měřili hodnoty NSE.

 

Výsledky. Průměrný věk souboru byl 64 let (33-88), vstupním rytmem u 82% nemocných byla fibrilace komor, ROSC 18.5 minuty (4-55). 69% nemocných v našem souboru přežilo bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopathií, 12% mělo těžký neurologický deficit a 19% zemřelo. Hodnota NSE byla signifikantně vyšší u pacientů s těžší formou encefalopatie a u zemřelých než u nemocných bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopatií (47.34 ± 12.25 vs. 13.98 ± 0.72, P<0.05). Nepozorovali jsme žádný vztah mezi hodnotami vstupního laktátu či ROSC a stupněm encefalopatie.

 

Závěr. Naše výsledky naznačují, že hodnota NSE může být jedním z prediktorů stupně neurologického postižení u nemocných po srdeční zástavě, léčených endovaskulární hypotermií.