ZEVNÍ AUTOMATICKÝ MASÁŽNÍ SYSTÉM U ZÁSTAVY OBĚHU, KOMPLIKACE A PITEVNÍ NÁLEZY.

Úvod. Použití automatizované zevní srdeční masáže dává záchranářům možnost věnovat se ostatním činnostem spojených s kardiopulmonální resuscitací. Získávají tak potřebný čas k nezbytně nutným úkonům včetně možnosti zavedení extrakorporálního oběhu u refrakterní zástavy oběhu.

Soubor a metodika. V našem souboru máme celkem 36 nemocných, kteří byli masírováni zevním automatickým systémem LUCAS II (Physio-Control, Lund, Sweden). Sledovali jsme komplikace zevní srdeční masáže - fraktura žeber, krvácení do hrudníku a perikardu, ruptura sleziny a jater. Posuzovali jsme nemocné se zástavou oběhu v nemocnici (IHCA) a v mimo nemocničním prostředí (OHCA). Ve spolupráci s patologií byly hodnoceny pitevní nálezy zemřelých.

Výsledky. Průměrný věk nemocných v našem souboru byl 62 let. Nemocniční zástavy (IHCA) tvořily 55% souboru, vstupní hodnota laktátu byla 11.57mmol/l ± 4.25, vstupní pH 6.94 ± 0.22. Pozorovali jsme signifikantně vyšší rizika komplikací v podobě hemotoraxu a hemoperikardu ve skupině OHCA než u IHCA (p< 0.05). Riziko ruptury jater a sleziny bylo také mírně vyšší ve skupině OHCA, ne však signifikantně (p > 0.05). Fraktury žeber nebyly v obou skupinách rozdílné. V pitevním protokolu ve skupině IHCA byla celková hmotnost srdce signifikantně vyšší (725g ± 73 vs 483g ± 25; p<0.05), stejně tak i celková hmotnost plic (2152g ± 152 vs 1482g ± 216; p<0.05). Hmotnost jater, mozku a ledvin v obou skupinách nebyla rozdílná.

Závěr. Aplikací zevního automatizovaného masážního systému získáváme čas a prostor k dalším nezbytným úkonům během oběhové zástavy. V našem souboru jsme pozorovali vyšší rizika komplikací ve skupině OHCA. Pitevní nálezy ukázaly vyšší celkovou hmotnost srdce a plic ve skupině nemocničních zástav oběhu.