STAV DALŠÍ PÉČE O PACIENTY PO AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMU A PO KORONÁRNÍ REVASKULARIZACI - STUDIE CZECH EUROASPIRE V.

Cíl: Zjistit, jak jsou v praxi implementována současná doporučení sekundární prevence ICHS.

Soubor a metodika: Retrospektivně vybráni pacienti, muži a ženy ve věku < 80 let, z regionu Praha 4 a Plzeň město, hospitalizovaní pro akutní koronární syndrom a/nebo katetrizační nebo chirurgický revaskularizační výkon v IKEM nebo ve FN Plzeň. Data získána z hospitalizační dokumentace pacienta a z následného ambulantního vyšetření 6 - 24 měsíců po hospitalizaci.

Výsledky: Vybráno 624, vyšetřeno 406 respondentů. Dále kouřilo 20% pacientů. 44,8% bylo obézních (BMI > 30), centrálně obézních (obvod pasu≥ 102 cm u mužů, ≥ 88 cm u žen) 71,4%. Krevní tlak >140/90 mmHg mělo 55,1% pacientů. Zvýšený LDL cholesterol (>1,8mmol/l) mělo 63,5% pacientů, 93,1% pacientů bylo léčeno hypolipidemiky, ale doporučených hodnot bylo dosaženo jen u 38,6% hypolipidemiky léčených. Kardiovaskulární rehabilitaci podstoupilo pouze 3,8% pacientů. Diabetes (známý a nově diagnostikovaný) vykazovalo 41,2% respondentů, prediabetes dalších 23,4%. Pouze malá část pacientů dodržovala doporučená nefarmakologická opatření v sekundární prevenci, zejména fyzickou aktivitu.

Závěr: U pacientů v sekundární prevenci ICHS se dále zvýšila prevalence obezity. Farmakoterapie je v sekundární prevenci používána ve vysokém procentu, u více než poloviny pacientů ale není dosahováno doporučených hodnot krevního tlaku, lipidového a glycidového metabolismu. Nadále je neuspokojivá implementace zásad zdravého životního stylu. V evropském srovnání je prevalence obezity, diabetu a nedostatečné fyzické aktivity v ČR výrazně nadprůměrná. Sekundární prevenci ICHS po hospitalizaci pro ACS a/ nebo koronární revaskularizaci je třeba zahájit, včetně kardiovaskulární rehabilitace a v plném rozsahu medikace, již během iniciální hospitalizace.

Studie podpořena Agenturou medicínského výzkumu MZd ČR (grant č. 17-29520A)