Komunikace slouží jako prostředek k navázání kontaktu a propojení s okolním světem. Náš výzkum se zaměřil na problematiku komunikace s rodinou u nemocných v analgosedaci hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče. Cílem naší práce byla snaha o nalezení oblasti, z které mají rodinní příslušníci pacientů největší strach a obavy.
Sběr dat byl proveden prostřednictvím strukturovaného rozhovoru, který obsahoval 20 otevřených otázek. Bylo osloveno celkem 8 respondentů, z toho 2 odmítli a 2 vážně onemocněli. Rozhovory probíhaly v období listopad 2018 až únor 2019 v domácím prostředí respondentů.
Analyzovali jsme rozhovory s rodinnými příslušníky zaměřené na identifikaci obav, které vnímali při verbální a neverbální komunikaci s nemocnými po zástavě oběhu na umělé plicní ventilaci během hospitalizace na Kardiologické jednotce intenzivní péče. Největší obavy vycházely z neznalosti neverbální komunikace a úzkosti z přístrojů, které pacienta obklopovaly.