AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE S REFRAKTERNÍ SRDEČNÍ ZÁSTAVOU ÚSPĚŠNĚ ŘEŠENÁ ECPR

Úvod: Akutní „high-risk“ plicní embolie je častou příčinou mimonemocniční srdeční zástavy. Historicky bylo možno těmto nemocným nabídnout pouze periresuscitačně podanou systémovou trombolýzu. V posledních letech se do popředí v této indikaci dostává použití VA ECMO.
Cíl: Popsat kazuistiku 46 letého dosud zdravého muže s akutní plicní embolií komplikovanou mimonemocniční srdeční zástavou. Stav byl úspěšně řešen použitím VA ECMO.
Popis kazuistiky: 46 letý muž po příchodu do práce v ranních hodinách upadá do bezvědomí. Ihned započata laická a následně lékařská KPCR, snaha o obnovu oběhu byla neúspěšná, po 60 minutách byl proto nemocný za kontinuální srdeční masáže přístrojem Lucas přivezen na ARO našeho pracoviště. Za pokračující KPCR bylo zavedeno VA ECMO transfemorálním přístupem, spuštěno v 90. minutě resuscitace. CT verifikuje oboustrannou plicní embolii. Pacient byl ponechán na kontinuální antikoagulační terapii Heparinem, po 3 dnech bylo ECMO bezproblémově extrahováno, 10. den od přijetí byl nemocný propuštěn do ambulantní péče bez neurologického deficitu.
Závěr: VA ECMO je potenciálně život zachraňující metoda u pacientů s refrakterní srdeční zástavou pro akutní plicní embolii. Následná systémová trombolýza či intervenční/chirurgické výkonu jsou zatíženy velkým rizikem krvácení – naše kazuistika poukazuje na fakt, že ve většině případů postačuje kontinuální antikoagulace k disoluci trombu v plicnici. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout, že při optimálně vedené KPCR pro akutní plicní embolii lze dosáhnout výborného neurologického výsledku i po prolongované resuscitaci.