PALIATIVNÍ PÉČE U PACIENTA S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM – NEVĚDOMOST X NEDOSTATEČNÁ KOMUNIKACE

Pacienti s chronickým srdečním selháním jsou specifickou skupinou. Jejich onemocnění je spojeno s velkým množstvím multifaktoriálních problémů. Dnešní medicína nabízí velkou řadu prostředků, které prodlužují nebo zkvalitňují život pacienta s touto diagnózou. Po jejich selhání je srdeční selhání označeno jako terminální. Celý tým zdravotníků, kteří se o pacienta stará, si musí být této skutečnosti vědom a přizpůsobit jí léčebný plán. Velmi často se stává, že jsou pacienti nedostatečně edukováni a nevnímají své onemocnění jako nevyléčitelné, které může být příčinou smrti.
Nezbytnou prioritou celého zdravotnického týmu a zároveň cílem sdělení, je objasnit jaké potřeby má kardiologický pacient neuspokojeny/co aktuálně řeší. Součástí je také příprava pacienta na boj s jeho onemocněním. Paliativní péče s sebou přináší i úskalí realizace a to zejména v jejím počátku a konci. Velkou a nezastupitelnou roli zde hraje zdravotní sestra, která tvoří nezbytnou součást zdravotnického týmu. Její práce je spojena s delším časovým úsekem, který tráví u lůžka pacienta. V daném tématu se velice často nabízí otázka, do jaké míry při edukačních rozhovorech s pacientem zabíhat?
Ve fázi kde onemocnění progreduje až do terminální fáze je velice důležitá nejen motivace, psychologická podpora, ale i adaptace pacienta a jeho postoj k danému onemocnění a svému blízkému okolí.