VYUŽITÍ EXTRAKARDIÁLNÍ STIMULACE N. VAGUS PŘI KARDIONEUROABLACI U PACIENTA S KARDIOINHIBIČNÍMI VASOVAGÁLNÍMI SYNKOPAMI – KAZUISTIKA

Úvod: Kardioneuroablace je léčebná katetrizační metoda, jejímž cílem je permanentní modifikace parasympatické inervace sinusového a/nebo atrioventrikulárního (AV) uzlu. Extrakardiální stimulace n. vagus spočívá v transvenózní stimulaci kmene n. vagus cestou jugulární žíly, která vyvolává okamžitou zástavu sinusového uzlu a/nebo AV blokádu. Cílem ablace je kompletní potlačení této odezvy.

Popis případu: U 33-letého, jinak zdravého pacienta s rekurentními synkopami byla za pomocí 3D navigačního systému CARTO 3 rekonstruována anatomie pravé (PS) a levé síně (LS), stimulací byl označen průběh n. phrenicus a poté byl aktivačním mapováním lokalizován sinusový uzel. Vysokofrekvenční stimulace (VFS) n. vagus vedla při nastavení 30Hz / 40V / 0.1ms k pozitivní vagové odezvě na úrovni sinusového i AV uzlu. Nejprve byly provedeny radiofrekvenční (RF) aplikace cílené na pravý přední gangliový plexus z aspektu PS, kde došlo k významné akceleraci sinusového rytmu, ale VFS vedla opět k sinusové zástavě. Po rozšíření ablační zóny bylo již testování VFS negativní pro sinusový uzel, ale vznikala nadále kompletní AV blokáda. Při akceleraci sinusového rytmu se prodloužil PQ interval na 208ms. RF aplikace v LS v oblasti levého horního gangliového plexu neměly signifikantní efekt stejně jako RF aplikace do dolního pyramidálního prostoru z aspektu PS. V průběhu kontralaterálních RF aplikací z aspektu LS na dolním okraji fossa ovalis došlo ke zkrácení PQ intervalu a současně byla navozena negativní odpověď na VFS.

Závěr: Kardioneuroablace je vhodnou alternativou implantace kardiostimulátoru zejména u mladých pacientů s rekurentními kardioinhibičními synkopami. Stimulace n. vagus umožňuje selektivnější a účinnější provedení kardioneuroablace.