STANOVENÍ OBJEMU LEVÉ SÍNĚ 3D ELEKTROANATOMICKÝM MAPOVÁNÍM JE OPROTI ECHOKARDIOGRAFII MÉNĚ OVLIVNĚNO ATRIÁLNÍ REMODELACÍ

Úvod: Dilatace levé síně (LA) je prediktorem úspěšnosti radiofrekvenční ablace fibrilace síní (AF). Cílem práce bylo zhodnocení vztahu mezi rozměry levé síně stanovenými echokardiograficky, CT a elektroanatomickým mapováním u pacientů s fibrilací síní léčených radiofrekvenční ablací.

Metody: Byla provedena analýza echokardiograficky měřených objemů levé síně LA (LAVDISC), výpočtem dle diskové metody, objemů LA získaných výpočetní tomografií (LAVCT) a elektroanatomickým mapováním (LAVCARTO) u souboru 100 pacientů (71% muži; věk 63 ± 8 let; 55% paroxysmální fibrilace síní).

Výsledky: Průměrné hodnoty LAVDISC byly 83 ± 25 ml (medián: 115; IQR: 98 – 140 ml), průměrné hodnoty LAVCT byly 120 ± 34 ml (medián: 115; IQR: 98 – 140 ml) a průměrné hodnoty LAVCARTO byly 123 ± 36 ml (medián: 118; IQR: 99 – 132 ml). Pearsonův korelační koeficient mezi LAVDISC a LAVCT byl 0.6 (p < 0.0001) a mezi LAVCARTO a LAVCT byl 0.79 (p < 0.0001). Významný byl rozdíl mezi těmito dvěma korelačními koeficienty (p < 0.004). Absolutní rozdíl mezi LAVCARTO a LAVCT (3.5 (95% CI -42 – 43) ml) byl významně menší (p < 0.0001) než mezi LAVDISC a LAVCT (-39 (95% CI -102 – 24) ml). Na rozdíl od LAVDISC, rozdíly objemů získanými pomocí CT a CARTO se nelišily vzhledem k remodelaci síně (1.7 ± 28 vs. 5.1 ± 31 ml). Přítomnost sinusového rytmu byla jediným významným a nezávislým parametrem ovlivňujícím rozdíly mezi objemy stanovenými pomocí CARTO a CT pomocí multivariační regresní analýzy.

Závěr: Oproti echokardiografii jsou objemy LA stanovené pomocí elektroanatomického mapování přesnější a méně náchylné k chybě při remodelaci síně. Nicméně i u elektroanatomického mapování je přítomno riziko podhodnocení či nadhodnocení skutečné velikosti srdečního oddílu.