VNÍMÁNÍ SYSTÉMŮ DÁLKOVÉHO SLEDOVÁNÍ KARDIOLOGICKÝCH IMPLANTÁTŮ U PACIENTŮ STARŠÍCH 80 LET

Úvod: Dálkové sledování (RM) se v kardiologii stále více uplatňuje u všech typů elektronických implantabilních systémů (CIEDs). Údaje o akceptaci RM u populace starších pacientů však chybí.
Metody: V databázi pacientů sledovaných systémem Home Monitoring (HM) bylo identifikováno celkem 123 pacientů starších 80 let (48 s kardiostimulátorem (PM), 75 s kardioverterem-defibrilátorem (ICD)). Pacienti byli požádáni o vyplnění dotazníku.
Výsledky: Celkem bylo získáno 69 % validních dotazníků (71 % v PM skupině a 68 % v ICD skupině). Průběžná kontrola CIEDs systémem HM vyhovuje 92 % pacientům. Všichni pacienti udali spokojenost se systémem HM. Z pohledu účinku na zdraví 42 % pacientů nevědělo, k čemu HM slouží, 55 % pacientů udalo, že HM slouží k 24 h sledování, a jen 2 pacienti (2,4 %) uvedli, že HM snižuje výskyt nežádoucích klinických stavů. Z osobních výhod HM byl udáván pocit bezpečí (54 %), ušetření nákladů/času za dopravu (33 %) a pocit pohody (13 %). 95 % respondentů nemělo strach z 1. použití systému HM. Před implantací CIEDs 95 % pacientů uvedlo, že informace o HM čerpali z informovaného souhlasu v nemocnici – jen ve 24 % případů informace podal lékař, sestra ani jednou. Po implantaci CIEDs byl zdrojem informací opět lékař (99 %), sestra ani jednou. Jen 7 % pacientů si vyhledalo informace o HM po dimisi, 6 % pacientů udalo psychické potíže.
Závěr: I v generaci 80+ je systém HM velice dobře akceptován a nepůsobí žádné závažné psychické potíže. Dominantním zdrojem informací o HM systému je lékař, nikoliv sestra. Řada pacientů neví, jaké výhody ve vztahu ke svému zdraví mohou od systému HM očekávat. Tyto výsledky poukazují na možnost zlepšení edukace pacientů s CIEDs sledovaných RM systémy. V edukaci by nově mohla hrát úlohu vzdělaná sestra, která by mohla informace podávat komplexně a validovat také jejich porozumění.