HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI ELEKTRICKÉ KARDIOVERZE FIBRILACE SÍNÍ POMOCÍ HLADIN PROTEINU S 100B

Úvod:
Elektrická kardioverze (EKV) síňových arytmií je považována za bezpečnou stran embolizací do CNS za splnění podmínek adekvátní antikoagulace. Ekvivalentem antikoagulační přípravy je vyloučení trombu ouška LS pomocí jícnové echokardiografie (TEE).
Protein S 100 B je látka tkáňově specifická pro mozkovou tkáň. Její nadlimitní zvýšení po EKV signalizuje akutní poškození CNS.

Cíl:
Potvrdit absenci akutního postižení tkání CNS po EKV pro fibrilaci síní. Potvrdit bezpečnost jednotlivých způsobu indikace EKV.

Metodika:
Konsekutivní pacienti splňující bezpečností kritéria k provedení EKV. Hladina proteinu S 100B 2 hodiny po provedení EKV. Při nadlimitní hodnotě kontrolní odběr za 7-14 dní k vyloučení persistující elevace hladin neembolizačního původu. Provedení magnetické rezonance CNS k vyloučení makroskopického postižení CNS.

Soubor a výsledky:
106 pacientů, 65 mužů, 41 žen, 67 ± 7 let. Elevace S100B časně po EKV zjištěna u 10 pacientů (9,4 %). Nezjištěn statisticky významný rozdíl vlivu antikoagulačního režimu před EKV na elevaci S100B. U 8 pacientů s nadlimitní hladinou proteinu S 100B magnetickou rezonancích zjištěn nález vícečetných ložisek gliosy , avšak bez nálezu (sub)akutního makroskopického postižení CNS. U jedné pacientky s elevací S100B se po 3 dnech po EKV rozvinula typická embolizační/ischemická CMP léčená mechanickou trombektomií.

Závěr:
EKV v našem souboru nevedla vzniku akutní CMP. 9,4 % pacientů mělo po EKV nadlimitní hodnoty proteinu S100B. Magnetická rezonance u většiny z těchto pacientů popisuje vícečetná ložiska gliosy, nikoliv však (sub)akutní makroskopické postižení CNS. Existuje podezření ze subklinického/subzobrazovacího postižení CNS. To by mohlo být zdrojem literárně publikovaných údajů o souvilosti fibrilace síní a progresivního zhoršování mentálních funkcí.