VLIV TYPU GENETICKÉ MUTACE NA ÚSPĚŠNOST EPIKARDIÁLNÍ KATETRIZAČNÍ ABLACE PRO KOMOROVÉ TACHYKARDIE U NEMOCNÝCH S NEISCHEMICKOU KARDIOMYOPATIÍ

Cíl: Katetrizační ablace a modifikace arytmogenního substrátu je účinná léčebná metoda pro nemocné s recidivujícími komorovými tachykardiemi (KT). Neischemická kardiomyopatie (NICM) představuje heterogenní skupinu onemocnění, u kterých bývá ablace technicky obtížná díky difuzní fibróze a časté epikardiální lokalizaci arytmogenního substrátu. Cílem naší práce bylo určit typy genetických mutací a jejich vliv na dlouhodobou úspěšnost ablace ve skupině nemocných s NICM, kteří podstoupili epikardiální katetrizační ablaci KT.
Soubor a metodika: Naše práce zahrnuje 50 nemocných (věk 46±16 let, 7 žen) s NICM, kteří pro časté epizody KT podstoupili epikardiální katetrizační ablaci. U 62% pacientů byla provedena v minulosti neúspěšná endokardiální ablace. Průměrná ejekční frakce levé komory byla 43±14%. U všech nemocných byla provedena genetická analýza 228 genů pomocí sekvenování nové generace.
Výsledky: Patogenní mutace byla nalezena u 70% nemocných. U 42% pacientů byla zjištěna mutace genů kódujících desmozomy (skupina Desmosomal - geny DES, DSC, DSG, DSP, PKP2), u 28% byly zjištěny jiné patogenní mutace (skupina Non-desmosomal - geny LMNA/C, NYH7, ACTN2, TTN, CACNA1C, CTNNA3, HCN4C, SCN5A). U 30% nemocných nebyla zjištěna patogenní mutace (skupina None). Průměrná doba sledování byla 38±34 měsíců. Ve skupině Non-desmosomal bylo pozorováno významně více recidiv KT, naopak nebyl rozdíl mezi skupinami None a Desmosomal (viz graf).
Závěr: Patogenní mutaci lze genetickým vyšetřením detekovat u více než dvou třetin nemocných s NICM podstupujících epikardiální ablaci KT. Nejčastějším nálezem je mutace v genech kódujících desmozomy. U těchto nemocných je ablace spojena s dobrým dlouhodobým výsledkem. Naopak u pacientů s patogenní mutací v ostatních genech dochází navzdory epikardiální ablaci velmi často k recidivám KT.