JAK UMÍRAJÍ PACIENTI S IMPLANTOVANÝM ICD? VÝSLEDKY PILOTNÍHO SOUBORU

Implantabilní kardivertery-defibrilátory (ICD) ve vybraných skupinách významným způsobem snižují riziko náhlé arytmické smrti, avšak v některých případech maligní komorovou arytmii přerušit nedokáží. Cílem práce bylo zjištění výskytu maligních komorových arytmií a vyhodnocení chování ICD bezprostředně před smrtí u pacientů, kteří měli implantovaný ICD.
Soubor a metody: Soubor tvoří 31 zemřelých nemocných (93 % mužů, průměrný věk 68 let), kteří měli implantován ICD, a u kterých byla po smrti provedena zdravotní pitva. ICD byl posmrtně interogován a k určení okolností smrti byly využity i záznamy rychlé lékařské péče/koronera a výsledky pitvy. Bylo hodnoceno období 1 hodiny před smrtí u smrti se svědky a 24 hodin u smrti beze svědků.
Výsledky: U 13 (42%) pacientů došlo ve sledovaném předsmrtném období k výbojům ICD, z toho u 4 nebylo možné provést analýzu pro chybějící EKG. U zbývajících 9 pacientů se jednalo o verifikovanou komorovu tachyartmii dle intrakardiálního EKG, z toho u 4 pacientů byly výboje neúčinné a u 3 účinné. U pacientů s účinným výbojem však nedošlo k obnově účinného rytmu a terminálním rytmem byla asystolie či elektromechanická disociace. U 2 dalších pacientů byly přítomny komorová tachykardie pod detekční hranicí, v jednom případě pravděpodobně jako jako terminální rytmus, v druhém byla ukončená záchranou službou s přechodem do asystolie. U 1 pacienta s adekvátním výbojem byla v předchozím záznamu zjištěna běžící fibrilace komor bez adekvátní detekce.
Závěr: U pacientů s implantovaným ICD byly technicky adekvátní výboje v předsmrtném období časté. Rovnoměrně byly zastoupeny neúčinné adekvátní výboje a absence obnovy oběhu přes úspěšnou terminaci arytmie.