AMIODARONEM INDUKOVANÝ ARDS JAKO FATÁLNÍ KOMPLIKACE KATETRIZAČNÍ ABLACE PRO FIBRILACI SÍNÍ – SÉRIE TŘÍ PŘÍPADŮ

Úvod: Dlouhodobé podávání amiodaronu je spojeno s významným rizikem nežádoucích účinků, z nichž plicní postižení patří mezi nejzávažnější komplikace. Plicní toxicita amiodaronu se může manifestovat jako postupně progredující intersticiální plicní proces nebo podstatně méně často jako akutně probíhající ARDS (adult respiratory distress syndrom). Cílem sdělení je upozornit na 3 pacienty ze 2 kardiocenter, u kterých po katetrizační ablaci pro fibrilaci síní došlo k této vzácné komplikaci.
Popis případů: Dva muži (69 a 73 let) a jedna žena (65 let), chronicky léčení amiodaronem (200 mg/den), podstoupili primárně nekomplikovanou katetrizační ablaci pro fibrilaci síní. V odstupu několika dnů po výkonu u nich došlo k rozvoji atypické pneumonie s ARDS a s nutností umělé plicní ventilace. Ve všech případech byla vyloučena stenóza plicní žíly i atrioesofageální píštěl, a nebyly zaznamenány topické neurologické symptomy, které by svědčily pro proběhlou mozkovou příhodu. Navzdory intenzivní péči došlo u 2 nemocných po 13 a 35 dnech k úmrtí na multiorgánové selhání. Třetí pacientka byla po dvouměsíční hospitalizaci propuštěna do domácí péče. Pět let po ablaci u ní byla dokumentována recidiva síňové tachykardie a neinformovaným ošetřujícím lékařem byla opět zahájena léčba amiodaronem. Po týdnu sycení došlo u nemocné k rekurenci atypické pneumonie s ARDS a úmrtí po dalších 17 dnech komplikované hospitalizace. Celkově došlo k rozvoji ARDS po 3 ze 1703 výkonů (0.18%; 95% CI: 0 – 0.37%) u pacientů léčených amiodaronem a po žádném z 4326 výkonů u pacientů bez tohoto antiarytmika (Chi-kvadrát P = 0.006).
Závěr: Plicní toxicita amiodaronu se může vzácně manifestovat jako rychle progredující atypická pneumonie a ARDS. Spouštěcím faktorem může být jinak nekomplikovaná ablace fibrilace síní. Přínos a rizika podávání amiodaronu by měly být vždy dobře zváženy.