ECHOKARDIOGRAFICKÉ MĚŘENÍ PLICNÍ HYPERTENZE A PRŮTOKOVÝCH GRADIENTŮ V POROVNÁNÍ S KATETRIZACÍ A MAGNETICKOU REZONANCÍ. KDE DĚLÁME CHYBY?

Echokardiografie významně přispěla k pokroku v pochopení patofyziologie plicní cirkulace a je velmi užitečná při skríninku a stanovení prognózy plicní hypertenze, ale při přesné diagnóze tíže plicní hypertenze je považována za nespolehlivou pro významné rozdíly hodnot tlaků v plicnici často zjišťované při katetrizačním vyšetření případně pomocí magnetické rezonance. Stejně tak při měření gradientů ve výtokovém traktu pravé komory, v homograftech a při rekoarktaci aorty bývá při katetrizačním měření velmi často stanoven výrazně nižší gradient. Ve skutečnosti ale za dodržení určitých pravidel umožňuje echokardiografie přesné měření tlaků. V naší přednášce se na příkladech nálezů pacientů se závažnou plicní hypertenzí, pulmonální stenózou a stenózami homograftu RVOT zabýváme možnými důvody diskrepance mezi měřením pomocí dopplerovské echokardiografie, srdeční katetrizace a magnetické rezonance a podmínkami, které je nutno při kvalitním měření dodržet.