Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

SETRVALÁ MONOMORFNÍ KOMOROVÁ TACHYKARDIE U PACIENTŮ SE STRUKTURÁLNÍM POSTIŽENÍM SRDCE - MOŽNOSTI PALIATIVNÍ NEBO KURATIVNÍ LÉČBY KATETROVOU ABLACÍ V ÉŘE TROJROZMĚRNÉHO MAPOVÁNÍ

M. Fiala, J. Chovančík, R. Neuwirth, I. Nykl, H. Szymeczek, R. Nevřalová, O. Jiravský, M. Branny (Brno, Třinec)
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XIV. Výroční sjezd ČKS

Cíl: Prezentace výsledků katetrové ablace setrvalé monomorfní komorové tachykardie (SMKT) u pacientů se strukturálním postižením srdce (SPS). Metodika: Ablaci podstoupilo 34 pacientů (pac) (5 žen), průměrného věku 63 ± 11 let. Jedna (3 %) pac měla permanentí SMKTi, 13 (38 %) pac mělo incesantní SMKT, 4 (12 %) pac měli SMKT nejméně jednou denně, 9 (26 %) pac nejméně jednou týdně a 7 (21 %) pac nejméně jednou měsíčně. Dvacet devět (85 %) pac užívalo amiodarone. Dvacet sedm (79 %) pac bylo po infarktu myokardu, 2 (6 %) pac měli dilatační kardiomyopatii, 4 (12 %) pac měli arytmogenní kardiomyopatii pravé komory a 1 (3 %) pac byla po operaci Fallotovy tetralogie. EF LK byla 35 ± 13 %. Ablace měla buď paliativní cíl odstranit klinicky významné formy SMKT vedoucí k častým výbojům ICD, resp ke zhoršení srdeční slabosti, nebo se provedla s kurativním cílem. Ablace SMKT bylo prováděna pomocí elektroanatomického mapování a s využitím cíleného či substrátového mapování a ablace nebo jejich kombinace. Výsledky: Klinickou formu SMK se podařilo odstranit u 33 (97 %) pacientů, všechny vyvolatelné komorové tachyarytmie u 14 (41 %) pacientů. K recidivě jakékoli komorové tachyarytmie nedošlo po dobu sledování 22 ± 17 měsíců u 29 (85 %) pacientů. Dvacet tři (68 %) pacientů mělo výsledně implantován ICD, u 11 (32 %) pacientů byla ablace provedena jako kurativní výkon. Průměrná doba výkonů byla 213 ± 56 minut, skiaskopická doba 18 ± 9 minut a počet aplikací radiofrekvenční energie byl 23 ± 13. Závěr: Katetrová ablace u pac se SPS je účinná při odstranění klinických forem SMKT. Dlouhodobě je spojena s nízkým výskytem recidivy jakékoli komorové tachyarytmie. Účinnost při odstranění všech vyvolatelných forem komorové tachyarytmie je nižší a proto by ablace měla být vnímána hlavně jako paliativní metoda, zvláště u pac s dysfunkcí levé komory a neúplnou revaskularizací.