LÉKEM POTAŽENÉ STENTY V LÉČBĚ AKUTNÍHO INFARKTU S ELEVACEMI ST ÚSEKU

Úvod: Lékem potažené stenty (LPS) statisticky významně snižují četnost reintervencí po PCI u nemocných s ICHS ve srovnání s klasickými. Nicméně, použití LPS v případě akutního infarktu myokardu s elevací ST úseku nebylo dosud významněji studováno.
Metodika a výsledky: V období 1.-12. 2005 bylo na kardiologickém oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem léčeno 375 nemocných direktní PCI s implantací stentu u 98% nemocných. Náš soubor tvoří retrospektivní analýza dat 28 nemocných (8%), kterým byl implantován LPS. Průměrný věk souboru byl 56±11 let, naprostou většinu tvořili muži (71%). Ve většině případů (71%) byl léčenou tepnou ramus interventricularis anterior a arteria coronaria dextra (18%). Okluze cévy (TIMI průtok 0) byl zaznamenán u 10 nemocných (36%). Kardiogenní šok se vyskytl u 2 nemocných (7%). Nejčastěji jsme implantovali paclitaxelem potažený stent (TAXUSTM, Boston Scientific corp.) (57%). Průměrná délka stentů byla 25±11mm a průměr použitých stentů 3,1±0,3mm. Inhibitory GP IIb/IIIa receptorů jsme použili u 18% pacientů. Během hospitalizace zemřeli 2 nemocní (7%) z důvodu selhání srdce jako pumpy. Výskyt velkých kardiovaskulárních příhod (IM, CMP, re-PCI) ve 30 dnech. byl rovněž 7%. K 9.1. 06 ukončilo 21 nemocných (75%) 6 měsíční klinické sledování. Během této doby žádný další nemocný nezemřel, nevyskytly se trombóza stentu, ischémií vynucená revaskularizace  původně léčené ani jiné tepny. Procento nemocných (zatím 75% celého souboru) bez jakékoliv kardiovaskulární příhody (“event free survival”-EFS) během 6 ti měsíčního sledování byl v naší skupině nemocných 90%.
Závěr: Implantace LPS v případě akutního infarktu myokardu s elevací ST úseku je bezpečná,
není zatížena vyšším výskytem akutní nebo subakutní trombózy stentu a je spojena s nízkou incidencí klinické restenózy během střednědobého sledování.