DIAGNOSTIKA A LÉČBA HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V TĚHOTENSTVÍ

Hluboká žilní trombóza (HŽT) je častým onemocněním a představuje  významnou příčinu morbidity a mortality, zejména u hospitalizovaných nemocných. Časnou komplikací HŽT je plicní embolie , která v nejtěžších formách může vést až k úmrtí pacienta. Pozdní komplikací je posttrombotický syndrom, který se u pacientů s HŽT vyvíjí v průběhu následujících měsíců až let a trvale negativně ovlivňuje zejména kvalitu života nemocných po prodělané HŽT. Těhotenství představuje nezávislý rizikový faktor tromboembolické nemoci (TEN).  Incidence hluboké žilní trombózy je u těhotných žen pětkrát vyšší než u žen mimo graviditu a pohybuje se mezi  0,1-0,6 na  tisíc těhotných žen. Vyšší riziko vzniku tromboembolických komplikací během těhotenství je podmíněno jednak anatomickými změnami, tj. útlakem společné ilické žíly gravidním uterem a z toho plynoucí žilní stázou,dále navozením relativního hyperkoagulačního stavu, spojeného např. s poklesem hladiny proteinu S, elevací hladin některých koagulačních faktorů a narůstající rezistencí vůči aktivovanému proteinu C.  Preexistující primární trombofilní stav riziko TEN dále podstatně zvyšuje. Nutno taktéž uvážit možnost poškození cév peripartálně. Ačkoli gravidita samotná nebývá spojena s endoteliálním poškozením, žilní trauma podmíněné operativním vybavením plodu může výrazně napomáhat  rozvoji  flebotrombózy  v časném poporodním období. V našem sdělení se zaměřujeme na možnosti  a úskalí  diagnostiky HŽT  v těhotenství, vyhledávání  rizikových skupin  žen  a principy účinné prevence tohoto onemocnění.Uvádíme přehled terapeutických postupů včetně chirurgické léčby akutní ileofemorální trombózy v posledním trimestru gravidity. Prezentujeme současně naše zkušenosti a výsledky chirurgické trombektomie u 8 pacientek, léčených v období mezi r. 2000-2003. Zaměřujeme se zejména na výskyt komplikací - plicní embolizace a posttrombotického syndromu.