Nepatrné procento lidí se narodí s určitým druhem anatomické anomálie,která je pro většinu svých nositelů bez většího klinického významu. I na kardio-sálku interního oddělení při implantaci kardiostimulátoru jsme se setkali s anomálií a to s anomálním průběhem horní duté žíly. První pacient šedesáti osmiletý muž K. V. byl přijat na interní oddělení 16. 9. 2004 s náhle vzniklou synkopou, na monitoru junkční rytmus 30/min a asystolické pauzy až 6 sekund. Pacient indikován k dočasné simulaci, která neúspěšná pro zjištění anomálního průběhu horní duté žíly zprava. Pacientovi proto provedena levostranná a pravostranná flebografie, kde zjištěno že pravá horní dutá žíla není přítomna a levá horní dutá žíla ústí do koronárního sinu. Pro přetrvávající poruchy rytmu s frekvencí komor 30 tepů/minutu indikace trvalé kardiostimulace zleva. Provedena úspěšně dvoudutinová stimulace za použití elektrod s aktivní fixací. Druhý pacient šedesáti osmiletý muž V. V. byl 11. 10. 2005 odeslán k primoimplantaci trvalé kardiostimulace dle arytmického Holtera, kde prokázán sick sinus syndrom, pacient udával dušnost po námaze. Na vstupním snímku plic a následně na CT prokázán tumorosní útvar v oblasti laloku levé plíce velikosti 8x5 cm. Na monitoru zachycena bradykardie s tachykardií v rozmezí 35-150 tepů/minutu, asystolická pauza 3,8s. Bylo nutno provést primoimplantaci kardiostimulátoru zprava i vzhledem k dalším léčebným postupům týkajících se tumorosního útvaru na plících. Při zavádění elektrody zjištěn anomální průběh horní duté žíly, která ústí do koronárního sinu pravé síně. Elektrodu do pravé komory se podařilo umístit a fixovat pomocí aktivní fixace. Následně provedena flebografie a potvrzena levostranná horní dutá žíla.
Autorka na základě přiložené fotodokumentace shrnuje průběh jednotlivých primoimplantací a jejich úskalí.