Úvod:
Míšní stimulace (SCS) je využívána v léčbě refrakterní anginy pectoris (RAP) od roku 1987. Zlepšení intenzity anginózní bolesti či kvality života bylo prokázáno několika menšími randomizovanými klinickými studiemi, většinou bez sham procedury. Dat o dlouhodobé účinnosti není mnoho.
Soubor a metodika:
Mezi roky 2000 a 2022 byla v našem centru z indikace RAP implantována SCS celkem 42 pacientům. Stimulační systém obsahoval osmipólovou elektrodu zavedenou epidurálně do oblasti horní hrudní míchy, jejíž konfigurace byla individualizována tak, aby pokryla oblast bolesti. Stimulační frekvence byla 30-60 Hz a šíře pulzu 150-500 µs. Během ambulantních 6měsíčních kontrol byly dále individuálně upravovány stimulační parametry, včetně denní doby stimulace a sbírána klinická data. K posouzení efektu SCS byla využila klasifikace intenzity bolesti dle Canadian Cardiovascular Society (CCS) a vizuální analogové škály (VAS) a dále zkrácený Seattle Angina Questionnaire (SAQ-7).
Výsledky:
Průměrný věk v době implantace byl 66,2±10,2 let, 83% tvořili muži, 88% pacientů bylo po revaskularizaci myokardu. Během 305 pacientoroků sledování bylo provedeno 32 výměn pro vyčerpání zdroje. Průměrná stimulační amplituda souboru byla 3,1 ± 2,2 mA. Nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s implantačním výkonem nebo přítomností systému. Desetileté přežití souboru bylo 75%, 15leté 50%. Po 6 měsících došlo k významnému snížení intenzity anginy pectoris dle CCS klasifikace (obr. 1) a zlepšení kvality života dle SAQ-7 (26,0±12,9 versus 81,6±13,2, p<0,001). Zlepšení klinických parametrů přetrvávalo po celou dobu sledování (obr. 2 a 3).
Závěr:
SCS je u pacientů s RAF dlouhodobě účinnou a bezpečnou léčbou.
