Cíl:
Elektrická depolarizace komorového myokardu iniciuje jeho mechanickou aktivaci. Časová a prostorová distribuce komorové elektrické aktivace může být stanovena pomocí analýzy vyšších frekvenčních složek v QRS komplexu z povrchových hrudních svodů 12-svodového EKG.
Cílem této studie bylo porovnat dyssynchronní elektrickou depolarizaci stanovenou pomocí 12-svodového EKG s mechanickou aktivací levokomorového myokardu stanovenou pomocí speckle tracking echokardiografie (STE) u LBBB pacientů.
Soubor a metodika:
34 pacientů trpících dilatační kardiomyopatií (12 žen) s LBBB indikovaných k srdeční resynchronizační léčbě (SRL) a analyzovatelným STE bylo zařazeno do studie. Všichni pacienti podstoupili 10 minutové měření 12-svodového EKG s vyšší vzorkovací frekvencí a amplitudovým rozlišením (5kHz/24bits). Elektrické depolarizační mapy (UHFQRS mapy) ze svodů V1 až V6 byly vypočteny ve frekvenční oblasti 500-1000Hz. Z provedeného STE měření byly k vybrány pouze oblasti časově korespondující s QRS komplexy. Reproducibilita byla korelací zjišťována jak pro UHFQRS mapy tak pro STE aktivační mapy a pacienti s korelací nižší než r=0,65 byli z další analýzy vyřazeni.
Výsledky:
UHFQRS mapy vykazují vysokou reproducibilitu, u STE aktivačních map bylo z další analýzy vyřazeno 6 pacientů z důvodu nízké reproducibility STE.
Tvar elektrické dyssynchronní depolarizace u LBBB pacientů koreluje s tvarem počátku mechanické akce komorového myokardu (r=0,818±0,119).
Závěr:
Tvar distribuce elektrické depolarizace je srovnatelný s mechanické aktivaci myokardu levé komory. Objektivní stanovení, lepší reproducibilita a časové rozlišení UHFQRS map umožňuje jednoduché a přesné stanovení elektrické depolarizace srdečních komor. UHFQRS mapy nemohou popsat celou mechanickou akci komor, ale mohou ukázat tvar elektrické a přeneseně i mechanické aktivace komorového myokardu.
