Cíl: zmapovat trendy zavedené medikace u pacientů s již známým srdečním selháním, kteří byli hospitalizováni na IKK FN Brno (Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno) z jakéhokoliv důvodu. Zhodnotit terapii CHSS (chronické srdeční selhání) včetně dávek zavedených léků.
Metodika: analýza registru pacientů hospitalizovaných na IKK FN Brno v období 4/2018-6/2018 z jakýchkoliv příčin a mající v anamnéze CHSS. Vyřazeni byli pacienti bez anamnézy CHSS a pacienti s první dokumentovanou atakou srdečního selhání za hospitalizace. Byla porovnána zavedená medikace včetně dávkování s doporučeními postupy ČKS (Česká kardiologická společnost).
Výsledky: V našem registru má 214 pacientů již známé srdeční selhání. Z toho 155 pacientů (72,43%) má předepsán ACEi (inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu) (121) nebo ARB (blokátor aldosteronového receptoru) (34), betablokátor pak 189 pacientů (88,32%).
Nejpoužívanější ACEi je ramipril (58, 47,94%) a perindopril (54, 44,63%), nejvíce zastoupen ARB je telmisartan (14, 41,18%) a losartan (13, 38,24%). Z betablokátorů měli pacienti nejvíce předepsán metoprolol sukcinát (87, 46,03%), na druhém místě byl bisoprolol (53, 28,04%).
Ve skupině normotenzních pacientů za hospitalizace (117) je až 85 (72,65%) pacientů s nižšími dávkami ACEi/ARB, než jsou cílové dle doporučení ČKS. Podobný trend je i ve skupině betablokátorů. Zde při normotenzi a bez bradykardií bylo 145 pacientů, z čeho až 116 (80,00%) mělo nižší dávky betablokátoru, než je cílová dávka dle doporučení ČKS.
Závěr: Výsledky analýzy našeho registru ukazují u většiny pacientů správně vedenou léčbu CHSS, co se týče druhů léků. Ukazuje ale také výrazné nedostatky v dávkování zavedené medikace. I přes všeobecně známé doporučení ČKS stran cílových dávek léků je většina pacientů poddávkována bez zjevné objektivní příčiny.
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
