Úvod:
Plicní arteriální hypertenze (PAH), je vzácné nevyléčitelné onemocnění s prevalencí v rozmezí 15 – 50 případů na milion obyvatel. Onemocnění je na základě pravostranné katetrizace definováno hemodynamickým zvýšením středního tlaku v plicnici nad 25 mmHg a zvýšenou hodnotou plicní vaskulární rezistence nad 3 WU. Onemocnění se často manifestuje u pacientek ve fertilním věku a je považované za kontraindikaci ve vztahu k vysoké mortalitě a morbiditě matky a dítěte.
Soubor:
V našem sdělení vám představíme ženu s těžkou fixovanou prekapilární plicní hypertenzí, která k nám byla odeslána do centra v 6/2017 ze spádové nemocnice v 8. týdnu těhotenství. Pacientka byla poučena o závažnosti stavu a bylo doporučeno umělé přerušení těhotenství, což jednoznačně odmítla a rozhodla se v graviditě pokračovat. Časování a taktika porodu byla stanovena multidisciplinárním týmem nejdříve na 26. týdne gravidity s převedením treprostinilu s. c. na epoprostenol i. v. z důvodu kratšího biologického poločasu. Těhotenství bylo plánovaně ukončeno císařským řezem ve 34 týdnu gravidity bez komplikací a byla porozena holčička 1700 gramů.
Dítě bylo po porodu hospitalizováno na JIP novorozeneckého oddělení FN Olomouc s následnou nutností 10 - ti denní umělé plicní ventilace. Doba šestinedělí pacientky i dcery probíhala bez dalších komplikací s nutností monitorace zdravotního stavu (obvodní kardiolog, pediatr, centrum PAH, telefonické kontroly). V současné době je pacientka bez regrese námahové dušnosti, udává zlepšení výkonnosti, NYHA III a dítě prospívá.
Závěr:
Pokrok v léčbě plicní arteriální hypertenze umožňuje zkvalitnit a prodloužit život pacientům s tímto onemocněním. Těhotenství ale i nadále zůstává kontraindikací u žen s PAH. V případě těhotenství je pak nutná specializovaná péče multidisciplinárního týmu s ohledem na konkrétní zdravotní stav a potřeby pacientky.
