Cíl:
Ultrasonografie plic (LUS) a skórování tzv. B-linií, charakterizujících plicní městnání, má prognostický význam u srdečního selhání. Diagnostická role stanovení dynamických změn B-linií u pacientů s námahovou dušností a s podezřením na srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) není stanovena. Cílem naší práce bylo ověřit význam skórování B-linií v diskriminaci pacientů s HFpEF.
Metody:
Prospektivně jsme od 12/2017 do 11/2018 zařadili 34 pacientů (63,0±9,9 let, 61,8% ženy) vyšetřovaných pro námahovou dušnost. Vyloučeni byli pacienti s EFLV ≤ 50%, plicní chorobou, ischemickou chorobou srdeční či závažnou chlopenní vadou. Na základě kritérií ESC bylo u 15 (44%) osob diagnostikováno HFpEF, ostatních 19 pacientů tvořilo kontrolní skupinu. U všech pacientů bylo provedeno spiroergometrické vyšetření, klidová a zátěžová echokardiografie a LUS se skórováním B-linií (4 body v každém hemithoraxu) v klidu a při zátěži.
Výsledky:
Pacienti s HFpEF měli nižší peakVO2 (16,5±3,8 ml/kg/min vs. 21,9±3,6 ml/kg/min; p<0,001).
V počtu B-linií v klidu či na vrcholu zátěže se skupiny nelišily (klid: 0,8±0,9 vs. 0,6±1,3; p=0,11; zátěž: 4,5±3,0 vs. 3,7±3,2; p=0,11). Obě skupiny vykazovaly významný nárůst počtu B-lini při zátěži (HFpEF 0,8±0,9 vs. 4,5±3,0; p<0,001; kontroly 0,6±1,3 vs. 3,7±3,2, p<0,001). Počet pacientů s více než třemi B-liniemi při zátěži byl srovnatelný v obou skupinách. Nenalezli jsme korelaci mezi počtem B-linií při zátěži a peakVO2.
Závěr:
Nepozorovali jsme rozdíl v počtu B-linií v klidu ani při zátěži mezi pacienty s HFpEF a osobami s námahovou dušností, kteří nesplňují kritéria ESC pro HFpEF. Počet B-linií nekoreloval v našem souboru s funkční kapacitou. Další výzkum ukáže, zda má nárůst počtu B-linií při zátěži ve sledované populaci prognostický význam, a to zejména u pacientů nesplňujících kriteria HFpEF.
