1 Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Tomáše Bati, a.s., Zlín
Cíl: Sdělení popisuje případ nemocné s proběhlým infarktem myokardu spodní stěny a poruchou kinetiky levé komory, která svým rozsahem a charakterem nekoresponduje s povodím infarktové tepny. Stres z akutní ischemie by mohl být příčinou "nasedající" TakoTusbo kardiomyopatie.
Popis případu: 74 letá žena byla přivezena na angiosál pro bolesti na hrudi a elevace ST ve svodech I, II, III, aVF, V2-6 s podezřením na akutní infarkt myokardu. Provedená koronarografie prokázala v povodí ACD uzávěr RIVP, který byl ošetřen PCI s implantací stentu. Při ventrikulografii i echokardiograficky se však zobrazila rozsáhlá akinéza až dyskinéza ("ballooning") apikálních 2/3 levé komory s EF LK 20%. Troponin I byl 17.4 ug/L. V léčbě byla zavedena duální antiagregace, statin, betablokátor a ACEi. Při následném ambulantním sledování došlo postupně k nárustu EF LK na 45%. Magnetická rezonance potvrdila přítomnost jizvy v oblasti dolní stěny, jiné segmenty však postiženy ve smyslu ischemie, jizvy nebo případného zánětu nebyly. Porucha kinetiky hrotové části přední stěny odezněla.
Diskuse: pokud je porucha kinetky při infarktu myokardu aspoň částečně způsobena omráčením myokardu, očekáváme po včasné referfuzi její postupné zlepšení. Tento mechanismus se u naší nemocné pravděpodobné uplatnil jen částečně. Rozsah poruchy kinetiky a následné zlepšení neodpovídalo povodí intervenované RIVP. Nálezy z ventrikulografie a echokardiografie imponují spíše jako stresová kardiomyopatie. Bolest při infarktu myokardu nepochybně vyvolává stresovou reakci, aktivaci sympatiku a vyplavení katecholeminů. Touto cestou si vznik Tako-tsubo kardiomyopatie vysvětlujeme. Jiný stresový faktor jsme neidentifikovali. Obrazová dokumentace je součástí prezentace.
