PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

IZOLACE PLICNÍCH ŽIL POMOCÍ NOVÝCH „SINGLE SHOT“ BALONKOVÝCH KATETRŮ
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 50

Petrů J.1, Reddy V.2, Šedivá L.1, Škoda J.1, Chovanec M.1, Janotka M.1, Královec Š.1, Baroch J.1, Mudroch M.3, Neužil P.4

1 Kardiologické odd., Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Cardiac Arrhythmia Services, Mount Sinai Hospital, New York, United States, 3 Kardiologie, Nemocnice Na Homolce, Praha, 4 Nemocnice Na Homolce, Praha


Úvod: Cílem sdělení je shrnout zkušenosti s použitím nových „single shot“ balonkových katetrů s radiofrekvenční (RF) energií určených pro izolaci plicních žil. Jedná se systém Apama RF Balloon (Apama Medical Inc.) a multielektrodový balónkový katetr Helios (Biosense Webster). Oba katetry byly používány v rámci klinických studií s cílem ověřit bezpečnost a použitelnost dané technologie.
Metoda, soubor, výsledky: V obou případech jsou balónkové katetry navržené pro umístění v ostiu plicní žíly. Terapeutickou energií je RF proud. Katetr Apama RF Balloon je kompliantní balon s 18 elektrodami, který používá přímou vizualizaci prostřednictvím několika mikro kamer, zatímco katetr Helios má na svém povrchu 10 elektrod a je zobrazován pomocí 3D elektroanatomického mapování. Dávku RF energie lze titrovat. Do analýzy je zahrnuto celkem 35 nemocných s paroxysmální fibrilací síní. Katetr Apama byl použit u 25 pacientů, katetr Helios u 10 pacientů. U všech nemocných bylo daným katetrem docíleno kompletní elektrické izolace všech plicních žil. Délky výkonů byly pro oba typy katetrů velmi krátké, v průměru 70-80 minut. V obou skupinách jsme nezaznamenali žádné procedurální komplikace. Dokončenou 3měsíční dobu sledování má 19 z 25 nemocných léčených katetrem Apama a všichni nemocní ošetření katetrem Helios. U 80% nemocných bylo možné vysadit antiarytmika a v časném období (3 měsíce) nebyla evidence o rekurenci fibrilace siní ani u jednoho z pacientů. U 3 nemocných (katetr Helios) prokázalo kontrolní CT signifikantní zúžení plicních žil, nicméně bez klinického korelátu.
Závěr: Prokazujeme efektivitu a procedurální bezpečnost obou balónkových technologií. Všechny plicní žíly se podařilo daným instrumentáriem kompletně elektricky izolovat. Výhodou jsou krátké časy výkonů. Otazný je dlouhodobý efekt léčby a musí být zhodnoceno i riziko vzniku stenóz plicních žil.