PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY U ICHS A JEJICH VZTAH K DALŠÍM KARDIOVASKUÁRNÍM RIZIKOVÝM FAKTORŮM.
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 668

Bruthans J.1, Mayer  O.2, Pogosova N.3, Kotseva K.4, De Bacquer D.5, De Smedt D.5, Dolzhenko M.6

1 Centrum kardiovaskulární prevence, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha 4 Krč, 2 II.interní klinika, Lékařská fakulta v Plzni, UK Praha, Plzeň, 3 -, National Research Center for Preventive Medicine, Moskva, Russian Federation, 4 International Center for Circulatory Health, Imperial College London, London, United Kingdom, 5 Department of Public Health, Ghent University, Ghent, Belgium, 6 Dept. of Cardiology, National Medical Academy of Postgraduate Education, Kyjev, Ukraine


Cíl: Anxiozita (A) a deprese (D) jsou prokázané rizikové faktory ICHS. Jejich prevalenci a asociaci s dalšími rizikovými faktory ICHS jsme vyhodnotili v evropské studii EUROASPIRE IV.
Soubor a metodika: V průřezové studii vyšetřeno 7589 pacientů v mediánu 1,4 roku po hospitalizaci pro ACS a/nebo revaskularizaci. A a D posuzovány podle Hospital Anxiety and Depression Scale (dotazník HADS).  
Výsledky: Symptomy A (HADS-Anxiety score>8) zjištěny u 26,3% vyšetřených, častěji u žen (39,4%) než u mužů (22,1%), D (HADS-Depression score >8) u 22,4% (30,6% u žen, 19,8% u mužů). Anxiolytika a antidepresiva byly předepsány při ukončení hospitalizace jen u 2,4% pacientů, v době našeho vyšetření užívalo anxiolytika 5,0%, antidepresiva 2,7% pacientů. A i D byly asociovány s ženským pohlavím, nižším dosaženým vzděláním a nízkou pohybovou aktivitou. A byla častější v mladším věku, prevalence D se s věkem zvyšovala. D pozitivně korelovala s kouřením, centrální obezitou a diabetem. Dosažení pozitivních změn v životním stylu snižovalo riziko přítomnosti A i D.                                                                                                                                       
Závěr: Prevalence A a D u pacientů s potvrzenou ICHS je vysoká, ale anxiolytiky a antidepresivy je léčena jen malá část pacientů. A a zejména D jsou spojeny s dalšími rizikovými faktory a špatnou kompliancí s režimovými opatřeními a léčbou. Léčba A a D by mohla komplianci s režimovými opatřeními a medikamentózní léčbou zlepšovat.

Studie podpořena Agenturou medicínského výzkumu MZd ČR (grant č. 17-29520A)