Úvod: iCMP, jejíž roční incidence v ČR je 300/100 000 obyvatel, tvoří okolo 80% všech akutních cévních mozkových příhod, kardioemboligenní etiologie stojí přitom na druhém místě v příčinách vzniku. EKG a echokardiografické vyšetření tak získávají důležité postavení v diferenciální diagnostice příčin iktu.
Kazuistika: 40-letý pacient, dlouhodobě s ničím neléčen, nalezen ležící s poruchou řeči a pohybu. Přivezen RZP na OUP, kde somnolence, těžká levostranná centr. hemiplegie, deviace hlavy a bulbů doprava, těžká centr. paréza n. VII, XII vlevo, dysartrie, neglect sy. CTAg mozku s okluzí ACI l. dx., zahájena IVT (delay 1,5 h) + provedena mechanická trobektomie z vitální indikace. Další průběh hospitalizace vyžadoval dekompresní kraniotomii. Na kardiologickou kliniku pacient odeslán v rámci předoperačního vyšetření před plánovanou kranioplastikou po 2 měsících hospitalizace. Na EKG QS V1-V4, neg. T I, aVL, V1-5 (dle dokum. změny přítomny již při přijetí), echokardiograficky pak hypokinesa septa a bazál. segmentu spodní stěny, celk. EF LK 40%. Pomýšleno na ambulantně proběhlý asymptomatický Q IM anteroseptálně. Doplněna koronarografie, kde zcela nepatrné okrajové nerovnosti. Dle RLVG výrazná systol. dysfunkce LK a trombus v hrotu LK. Uvažovaná diagnóza akutní myokarditis s transmurální ischémií a vytvořením jizvy anteroapikálně, kde akinesa až drobné aneurysma s přisednutým trombem, pak potvrzena magnetickou rezonancí srdce.
Závěr:V diferenciální diagnostice etiologie ischemického iktu má interní a event. kardiologické vyšetření nezastupitelnou pozici. V uvedeném případě byl zdrojem rozsáhlého, život ohrožijícího iktu trombus v hrotu levé komory, který embolizoval.
