Úvod. Stanovení prognózy je zcela zásadním krokem u nemocných po srdeční zástavě (SZ) a k prognostifikaci je podle současných guidelines doporučován multimodální přístup. Cílem naší práce bylo zhodnotit prognostický význam nejčastěji uváděných ukazatelů.
Soubor a metody. Do souboru byli zařazeni nemocní po SZ, kteří přežili alespoň 24 hodin od přijetí k hospitalizaci. Všichni byli léčeni endovaskulárně řízenou hypotermií s cílovou teplotou 33°C po dobu 24 hodin. Analyzovali jsme prognostické hodnoty následujících parametrů: věk, pohlaví, iniciální rytmus, čas do obnovení spontánní cirkulace (ROSC), vstupní hodnoty pH, laktátu, D-Dimeru, kalia, opakované stanovení kreatininu, ALT, CRP, prokalcitoninu, neuron-specifické enolázy (NSE) a vyšetření EEG. Uvedené parametry jsme hodnotili ve vztahu ke 30-denní neurologické prognóze podle CPC (dobrý výsledek - CPC 1-2) a k roční mortalitě.
Výsledky. Analyzovali jsme údaje 153 nemocných po SZ (průměrný věk 64.1; muži 74.7%). Univariatní analýza vztahu jednotlivých parametrů k 30-denním výsledkům ukázala významný prognostický potenciál pro iniciální rytmus, dobu do ROSC, pro hodnoty NSE první 4 dny po SZ, hodnoty ALT a kreatininu 24 hodin po SZ, pro vstupní hodnoty laktátu a pH a pro nález na EEG. K roční mortalitě jsme univariantní analýzou nalezli významný vztah pro stejné parametry a navíc i pro věk nemocných. Multivariantní analýza prokázala, že nezávislým prediktivním faktorem pro stanovení 30-denního výsledku je pouze hodnota NSE 3 a 4. den a nález „burst-suppression“ nebo status epilepticus na EEG; nezávislým prediktorem roční mortality byl pouze stejný EEG nález a věk pacienta.
Závěr. Naše výsledky ukazují, že přes celou řadu parametrů, které jsou k dispozici, nezávislými prognostickými ukazateli po SZ zůstávají pouze hodnoty NSE, nález na EEG a věk.
