Cíl: Zhodnotit zdroje, klinické projevy a výsledky ablace fokální síňové tachyarytmie u pacientů bez předchozí kardiální intervence nebo většího strukturálního postižení srdce.
Metodika: Z celkového počtu 7517 ablačních výkonů v letech 2004-9/2016 bylo pro fokální ektopickou aktivitu provedeno 216 (3%) výkonů u 178 pacientů (69% žen, 43±18 let).
Výsledky: Klinická arytmie se vyskytovala jako paroxysmální síňová tachykardie (AT) (n=93), perzistentní AT (n=29), incesantní setrvalá AT (n=65), incesantní nesetrvalá AT (n=23), nebo incesantní síňové extrasystoly (n=6). Při výkonu byla arytmie spontánní (n=122) nebo indukovaná (n=94) s maximální frekvencí síní 162±33 (110-260)/min. Zdroje z pravé síně (PS) (n=137) převažovaly nad zdroji z levé síně (LS) (n=43) nebo z koronárního sinu/Marshallova ligamenta (CS/LOM) (n=3). Zdroje z PS podle četnosti: kolem ústí CS (n=35), crista terminalis (n=16), kolem trikuspidálního prstence (n=16), parahisálně (n=9), na Eustachově hřebeni (n=8), na septu (n=8) v oušku (n=7), na boční stěně (n=4), v horní duté žíle (n=3), u SA uzlu (n=3), resp. nepřiměřená sinusová tachykardie (NST) (n=11) nebo paroxysmální junkční tachykardie (n=3). Zdroje v LS: u anteroseptálního/anteriorního mitrálního prstence (n=16), plicní žíly (n=15), septum (n=8) ouško (n=4), z jiných míst LS/CS (6). Arytmií indukovaná kardiopatie byla potvrzená u 5 pacientů, kardiostimulace byla nutná po ablaci u 6 pacientek s NST, a recidivy AT se objevily u 6 (4%) pacientů s ablací limitovanou rizikovou lokalizací (převodní systém, brániční nerv).
Závěr: Ektopické síňové fokusy dominantně vycházejí z PS, v perzistentní nebo incesantní formě mohou vést k arytmii indukované kardiopatii. Ablace je vysoce úspěšná, ale musí respektovat rizikovou lokalizaci některých fokálních zdrojů.
