DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY KATETRIZAČNÍHO UZÁVĚRU FORAMEN OVALE PATENS
Tématický okruh: Intervenční kardiologie | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 630 | |
| Kopřiva K.1, Mates M.1, Kmoníček P.2, Mráz T.1, Prokopová M.1 1 Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Nemocnice Na Homolce, Praha | |
ÚVOD: Katetrizační uzávěr foramen ovale patens (PFO) je terapeutickou alternativou k antikoagulační léčbě u pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě (CMP), za jejíž příčinu je považována paradoxní embolizace. Méně často je tento výkon prováděn i v jiných indikacích (extracerebrální systémová embolizace, migrenózní bolesti hlavy, dekompresní nemoc u potápěčů). Prezentujeme akutní a dlouhodobé výsledky souboru pacientů po provedeném katetrizačním uzávěru PFO na našem pracovišti. METODIKA a VÝSLEDKY: Do souboru bylo zařazeno 52 konsekutivních pacientů (22 mužů, průměrný věk 46+13), u kterých byl v období od ledna 2009 do března 2012 proveden katetrizační uzávěr PFO na našem pracovišti. Nebyli zařazeni 3 pacienti, u kterých se technicky nepodařilo okluder implantovat. Indikací k výkonu byla většinou CMP či tranzitorní ischemická ataka (TIA) u 39 pacientů (75%), dále bolesti hlavy (9 pacientů, 17%), extracerebrální systémová embolizace (2 pacienti, 4%) a dekompresní nemoc (2 pacienti, 4%). Kompletní uzávěr PFO bezprostředně po implantaci byl dokumentován u 19 pacientů (37%), zatímco u 33 pacientů (63%) byl pozorován reziduální tok přes síňové septum. Při transesofageální echokardiografické (TEE) kontrole (mikrobubliny při Valsalva manévru) po 6 měsících byla úplná okluze PFO dokumentována již u 48 pacientů (92%) a reziduální tok přes septum přetrvával jen u 4 pacientů (8%). Dlouhodobě (při průměrné době sledování 5,5 roku) byla rekurentní CMP dokumentována u 2 pacientů (3,8%), z nichž jeden měl vysazenou antiagregační léčbu a druhý nově vzniklou fibrilaci síní (oba bez reziduálního zkratu při 6-měsíčním TEE sledování). ZÁVĚR: Katetrizační uzávěr PFO je výkon s vysokou pravděpodobností procedurálního úspěchu a nízkým výskytem rekurentních CMP. | |
