Cíl práce :
Cílem našeho prospektivního registru bylo posouzení bezpečnosti a technického úspěchu při použití dedikovaného bifurkačního stentu Tryton Side Branch.
Metodika:
Do registru bylo zařazeno 210 pacientů neselektované populace ošetřených v době mezi 6/2012 a 4/2016 v Kardiovaskulárním centru Krajské nemocnice Liberec. Průměrný věk pacientů byl 67let (40-93let) z toho 73,9% mužů. Indikací k revaskularizaci byl v 54% akutní koronární syndrom, ve 46% sICHS. Ošetřovanou tepnou byla v 15% bifurkace kmene ACS, v 62% RIA/RD, v 14% RCx/RMS, v 7% RIP/RPLD a v jednom případě byl ošetřen žilní bypass. Jako hlavní stent byl ve 100% použit DES.
Výsledky:
Úspěšnost ošetření bifurkačních lézí, dle operatéra vhodných k užití dedikovaného bifurkačního stentu Tryton, byla 81%, na úspěšnost implantace neměla vliv diagnóza (AKS vs sICHS). Úspěšnost dle ošetřované tepny byla 78% u kmene ACS, 82% u RIA/RD, 83% u RCx/RMS, 86% u RIP/RPLD, kissing baloon dilatace byla provedena u 93% úspěšně zavedených stentů Tryton. Ve skupině pacientů, kde se nepodařilo zavést stent Tryton, byla léze ošetřena u 94% jedním čí více stenty, nicméně kissing či TAP nebylo možno pro charakteristiku léze (nejčastěji kalcifikace) provést v 73% případů (u kterých nebylo možné zavést stent Tryton). U 1% pacientů skončil výkon technickým neúspěchem všemi technikami. Hospitalizační mortalita byla 1,4%.
Závěr:
Otázka ošetřování bifurkačních lézí zůstává do budoucna otevřená, jako možná alternativa se jeví užití dedikovaných bifurkačních stentů. Bifurkační stent Tryton má výhodu v ochraně boční větve, jejíž ošetření může být u většiny standardních technik problematické. Stent Tryton lze s výhodou používat zejména u bifurkačních lézí s velkou boční větví (≥2,5mm). Data z našeho registru svědčí pro vysokou technickou úspěšnost implantace bifurkačních stentů Tryton s dobrým angiografickým výsledkem.
