PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

MNOHOČETNÉ TEPENNÉ UZÁVĚRY. JE TO INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA?
Tématický okruh: Varia
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 531

Strnadel M.1, Hnátek T.1, Havlíček R.2, Tučková I.3, Krčová E.1, Malý M.1, Zavoral M.1

1 Kardiologie, Ústav preventivního a sportovního lékařství, Praha, 2 Neurologické odd., ÚVN, 3 Neurologické odd, ÚVN, Praha


Úvod: Nebakteriální trombotická endokarditida je v porovnání s infekční endokarditidou relativně méně časté onemocnění. Rozdílný přístup k terapii je v obou případech zásadní, problémem však může být jejich obtížné rozlišení v klinické praxi.

Kazuistika: Představujeme 44-letou pacientku, která byla přivezena na Emergency pro akutní CMP s pravostrannou symptomatikou. CT AG prokázalo okluzi a. cerebri media vlevo, následovala úspěšná embolektomie s reperfuzí. Po přechodném klinickém zlepšení došlo k progresi stavu s rozvojem generalizovaných epileptických paroxyzmů, febrílií, elevaci zánětlivých parametrů a z hemokultur byl opakovaně kultivován Stafylococus epidermidis. Zdroj bakteriémie nebyl zřejmý. Skiagram plic připouštěl infiltrativní změny, jícnová echokardiografie vyloučila infekční endokarditidu, ostatní fokusy byly negativní. Pacientka byla léčena kombinovanou širokospektrou ATB terapií. Na MRI mozku se objevila další ložiska ne zcela přesvědčivá pro čerstvé ischemické změny, proto byly v rámci diferenciální diagnostiky (zvažována vaskulitida) podávány pulzy kortikoidů. I přes plnou léčbu stav postupně progredoval do multiorgánového selhání, způsobeného mnohočetnými tepennými uzávěry s následnými ischemickými změnami postižených orgánů. Po 2 měsíční hospitalizaci pacientka zemřela. V pitevním nálezu dominoval obraz masivní embolizace ve velkém i malém oběhu. Mikroskopicky byla zjištěna nádorová angioinvaze plic a perikardu, makroskopické nádorové ložisko však nebylo nalezeno. Histologicky se jednalo o primární plicní adenokarcinom. Na mitrální chlopni byl nalezen sterilní trombus, který je charakteristický pro nebakteriální trombotickou endokarditidu a jistě nebyl zdrojem mnohočetných tepenných embolizací.
Závěr: V našem případě se jednalo o jeden z typických projevů paraneoplastického hyperkoagulačního syndromu.