PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Marfanův syndrom je geneticky podmíněné onemocnění pojiva. Nejdůležitější manifestací je dilatace ascendentní aorty, která nositele ohrožuje vznikem disekce, ruptury, či vznikem srdečního selhání. Preventivní náhrada postiženého úseku aorty kompozitním štěpem je zlatým standardem léčby. V indikovaných případech se katetrizační procedury stávají plnohodnotnou alternativou chirurgických zákroků.

Kazuistika: 43letý muž s MFS, po Bentallově operaci v roce 1998. V roce 2009 byl zjištěn únik krve v místě našití pravé věnčité tepny, prognosticky významný koronarografický nález a hemodynamicky významná mitrální regurgitace. Proto byla provedena komplexní reoperace (náhrada mitrální chlopně mechanickou protézou, uzávěr leaku v oblasti pravé věnčité tepny, bypass pomocí a. mammaria interna na ramus interventricularis anterior a operace MAZE pomocí kryosondy pro paroxysmální fibrilaci síní). Při pravidelných echokardiografických kontrolách bylo u pacienta zjištěno progredující pseudoaneurysma v perigraftovém prostoru, částečně trombotizované, maximální šíře 80mm s velkým endoleakem v místě odstupu levé věnčité tepny. Klinicky byl pacient bez významnějších potíží, NYHA II. Vzhledem k vysokému riziku reoperace byl pacient indikován ke katetrizačnímu řešení. Vzhledem k habitu výkon proveden cestou pravé brachiální tepny, sondáž pseudoaneurysmatu přes cévku JL 6,0/5F, poté přes vodič Amplatz Super Stiff a pouzdro 6F/80 cm implantován Amplatzův septální occluder velikosti 10 mm s eliminací leaku. Sedm měsíců po výkonu provedeno kontrolní CT vyšetření s příznivým nálezem, dutina pseudoaneurysmatu plně trombotizovaná a endoleak není patrný, okludér ve správné pozici. Pacient je nadále bez výraznějších potíží.

Závěr: Pro miniinvazivitu, bezpečnost a účinnost jsou katetrizační výkony plnohodnotnou alternativou operačního řešení u indikovaných pacientů.