RIZIKO VZNIKU KOMOROVÝCH ARYTMIÍ U RŮZNÝCH DRUHŮ EXPERIMENTÁLNÍCH ZVÍŘAT POUŽÍVANÝCH PŘI ANIMÁLNÍCH EXPERIMENTECH
Tématický okruh: Varia | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 494 | |
| Stárek Z.1, Pešl M.1, Wojtaszczyk A.1, Caluori G.2, Lehar F.3, Jež J.1, Wolf J.1, Killu A.4, DeSimone C.4, Asirvatham S.4 1 International clinical research center, Fakultní nemocnice U svaté Anny, Brno, 2 Interventional Cardiac Electrophysiology Group ICRC, St. Anne´s University Hospital, Nanotechnology CEITEC Masaryk University, Brno, 3 I. interní kardio-angiologická klinika, Fakultní nemocnice U svaté Anny, Brno, 4 Department of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, Minnesota, United States | |
Cíl Mezi animálními modely používanými v kardiologických animálních experimentech je nejčastější prase domácí. V posledních letech prakticky nahradilo dříve používané psy a to zejména z etických důvodů. Vepřové srdce je velmi podobné srdci lidskému, nicméně některými vlastnostmi se odlišuje. Jednou z nich je vyšší náchylnost ke vzniku komorových arytmií (KA), zejm. fibrilace komor. V naší práci jsme srovnali riziko vzniku KA při radiofrekvenční ablaci (RFA) komorového myokardu in vivo u prasat a psů. Soubor a Metodika Statisticky (quasi binomický rozptyl předpokládaný pro přítomnost a nepřítomnost KA během RFA) jsme analyzovali četnost výskytu KA (komorové tachykardie a fibrilace komor) během katetrové RFA u 6 prasat (ICRC Brno, CZ) a 6 psů (Mayo Clinic, Rochester, USA) prováděných v rámci společného testování nových epikardiálních ablačních katetrů. Výsledky Celkem bylo provedeno 103 RFA (prasata 62 aplikací, psi 41 aplikací) endokardiálně a epikardiálně pomocí dvou typů katetrů. Výkon a trvání RF aplikace bylo pro psy 36.52 ± 2.35 W a 111.25 ± 5.03 s, pro prasata 31.69 ± 2.36 W a 49.16 ± 5.05 s. Třináct KA bylo zaznamenáno u prasat, pět u psů. Odds ratio (OR) odhadované pro prasata ukazovalo téměř pětinásobně vyšší náchylnost ke vzniku KA než OR odhadované pro psy. (OR 4.8201 vs 1.5728; p=0.01). OR pro ostatní parametry, jako je typ katetru, pozice katetru v pravé a levé komoře, trvání ablace a výkon se statisticky nelišily. Závěr Naše práce prokázala, že prase domácí je významně náchylnější ke vzniku komorových arytmií než pes, což snižuje použitelnost tohoto druhu při některých elektrofyziologických animálních experimentech. | |
 |
