Úvod: Pro hodnocení přítomnosti bloku vedení kavo-trikuspidálním istmem (CTI) je mimo jiné využíván pacing z dolní laterální pravé síně (LLRA) a sensing v proximálním koronárním sinu (CS). Alternativně je možné při stimulaci z LLRA hodnotit změnu AV intervalu. Testovali jsme hypotézu, zda rychlejší síňová stimulace z LLRA, která posunuje vstup síňového vzruchu do AV uzlu inferiorním směrem (blíže k septálnímu okraji ablační linie) vede při vzniku bloku vedení přes CTI k výraznější změně AV intervalu.
Metody: U 15 nemocných (68 ± 9 let; 6 mužů) indikovaných k ablaci CTI byl proveden protokol sestávající se ze stimulace z LLRA s dvěma délkami cyklu: 600 ms a 20 ms pod Wenckebachovým bodem (medián 410ms, 380 – 540ms). Byly porovnány změny zájmových intervalů před a po vytvoření bloku na CTI.
Výsledky: Blok na CTI dle konvenčních kritérií byl dosažen u všech nemocných. Změna hodnocených intervalů před a po vzniku bloku na CTI byla srovnatelná mezi standardním měřením v síních a alternativním měřením do ukončení síňokomorového převodu (do elektrogramu Hisova svazku nebo do začátku QRS komplexu). Významný rozdíl ve velikosti změny při pomalé a rychlé stimulaci nebyl zaznamenán (Tabulka).
Závěr: Blok na CTI lze spolehlivě hodnotit pomocí změny intervalu od LLRA stimulace do začátku QRS komplexu, která dobře koresponduje s příslušnou změnou intraatriálního vedení. Ablaci CTI s ověřením bloku je tedy teoreticky možné provést s použitím jediného (ablačního) katetru. Urychlení stimulační frekvence nezvyšuje citlivost detekce bloku.
Délka cyklu stimulace |
CS -LLRA |
LLRA-CS |
LLRA-His |
LLRA-QRS |
600 ms |
48 (40;68) |
56 (44;67) |
48 (45;79) |
50 (41;70) |
~410 ms |
57 (41;68) |
61 (43;69) |
68 (39;85) |
51 (42;78) |