Cíl práce
Zátěžová ergometrie (ZE) má nižší senzitivitu a specifitu než zátěžové zobrazovací metody. Doporučení ESC/ČKS oslabila roli ZE ve vyšetřování pacientů s bolestmi na hrudi. Porovnali jsme nálezy ZE a zátěžové scintigrafie myokardu (mSPECT).
Soubor a metodika
V období 1-12/2014 bylo provedeno 223 mSPECT. ZE v rámci mSPECT byla prováděna s cílem dosažení max. tepové frekvence (TF, 220-věk) po vysazení bradykardizující medikace. Hodnocení ZE a mSPECT bylo provedeno dle platných doporučení.
Výsledky
Kardiolog provedl 85 (38%) vyšetření. Farmakologickou zátěž (FZ) použil v 40% případů (radiolog v 26%). ZE provedl v 55 případech, max. TF dosáhlo 33% pacientů (37% žen, 27% mužů), 5% pacientů nedosáhlo ani submaximální TF (85% max. TF). Typická bolest na hrudi tvořila pouze 20%indikací u mužů a 24% u žen. ZE byla v 58% negativní, v 22% pozitivní, v 7% abnormální a ve 13% nediagnostická. mSPECT byl negativní v 69% a pozitivní v 31%, jen v 11% byla ischemie >10% (n=6, indikace ke koronarografii). Hypertenzní reakce (HTZ) byla přítomna u 47% pacientů, častěji u žen (52% vs 43%). Pacienti s HTZ měli typickou AP v 15% a pozitivní mSPECT v 19%, ve skupině s normotenzní reakcí na zátěž mělo typickou AP 28% pacientů a pozitivní mSPECT byl u 41% pacientů. Senzitivita a specificita ZE v porovnání s mSPECT byla 50% a 66%.
Při teoretické nedostupnosti zátěžové zobrazovací metody by bylo ke koronarografii odesláno 23 pacientů s pozitivní, abnormální nebo nediagnostickou ZE (42% všech ZE). V této skupině byl mSPECT pozitivní pouze v 1/5 případů.
Závěr
Výpovědní hodnota ZE v porovnání s mSPECT je výrazně nižší. Kardiolog po zhodnocení klinického stavu indikuje FZ relativně často. Tolerence zátěže ve vyšetřované populaci byla nízká. Pacienti s atypickými obtížemi a hypertenzí by před dalším vyšetřováním měli mít provedenu její důslednou korekci s opětovným zhodnocením obtíží.