DLOUHODOBÁ PROGNÓZA NEMOCNÝCH S LBBB/IVCD LÉČENÝCH SRDEČNÍ RESYNCHRONIZACÍ
Tématický okruh: Kardiostimulátory1 Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, 2 Klinika kardiologie, IKEM, Praha, 3 Nemocnice Liberec
Cíl: retrospektivní analýza dat pacientů s LBBB/IVCD léčených CRT se zaměřením na jejich dlouhodobou prognózu a implantační prediktory mortality.
Soubor a metodika: Hodnotili jsme data 329 pacientů s LBBB/IVCD, kteří podstoupili implantaci CRT v Krajské nemocnici Liberec v období června 2005 až června 2013. Při 9 letém sledování byly analyzovány příčiny úmrtí a jejich klinické a echokardiografické prediktory.
Výsledky: Průměrná doba sledování byla 3,3 ± 1,9 roku. Zemřelo 25,2 % pacientů (n = 83). 10,3 % z nekardiálních (nejčastěji tumory a infekce) a 14,9 % z kardiálních příčin. Průměrná roční incidence byla 3,6 % pro úmrtí na srdeční selhání, 4,5 % pro kardiální úmrtí, 0,6% pro náhlou smrt, 3,1% pro nekardiální úmrtí, a 7,5 % pro celkovou mortalitu (obr. 1). V multivariantní Cox regresní analýze byly nalezeny tyto významné prediktory; pro kardiální úmrtí věk nad 72 let (RR 2,0), QRS komplex nad 169 ms (RR 1,9) a ejekční frakce levé komory srdeční pod 25 % (RR 1,8); a pro celkovou mortalitu věk nad 72 let (RR 1,9), ischemická kardiomyopatie (RR 2,1) a NYHA 4 (RR 1,9). Mužské pohlaví, fibrilace síní a mitrální regurgitace významně neovlivnily mortalitu pacientů. Jediným prediktorem náhlé smrti byla nepřítomnost ICD (RR 5,5), pacienti bez ICD však neměli vyšší výskyt kardiálních úmrtí.
Závěr: dominantní příčinou úmrtí pacientů s CRT je srdeční selhání. Celková prognóza této populace se jeví lepší než bychom očekávali při srovnání s historickými literárními údaji - průměrná roční mortalita 7,5%. 41% úmrtí bylo způsobeno nekardiálními příčinami, které nemůže CRT ovlivnit.
Soubor a metodika: Hodnotili jsme data 329 pacientů s LBBB/IVCD, kteří podstoupili implantaci CRT v Krajské nemocnici Liberec v období června 2005 až června 2013. Při 9 letém sledování byly analyzovány příčiny úmrtí a jejich klinické a echokardiografické prediktory.
Výsledky: Průměrná doba sledování byla 3,3 ± 1,9 roku. Zemřelo 25,2 % pacientů (n = 83). 10,3 % z nekardiálních (nejčastěji tumory a infekce) a 14,9 % z kardiálních příčin. Průměrná roční incidence byla 3,6 % pro úmrtí na srdeční selhání, 4,5 % pro kardiální úmrtí, 0,6% pro náhlou smrt, 3,1% pro nekardiální úmrtí, a 7,5 % pro celkovou mortalitu (obr. 1). V multivariantní Cox regresní analýze byly nalezeny tyto významné prediktory; pro kardiální úmrtí věk nad 72 let (RR 2,0), QRS komplex nad 169 ms (RR 1,9) a ejekční frakce levé komory srdeční pod 25 % (RR 1,8); a pro celkovou mortalitu věk nad 72 let (RR 1,9), ischemická kardiomyopatie (RR 2,1) a NYHA 4 (RR 1,9). Mužské pohlaví, fibrilace síní a mitrální regurgitace významně neovlivnily mortalitu pacientů. Jediným prediktorem náhlé smrti byla nepřítomnost ICD (RR 5,5), pacienti bez ICD však neměli vyšší výskyt kardiálních úmrtí.
Závěr: dominantní příčinou úmrtí pacientů s CRT je srdeční selhání. Celková prognóza této populace se jeví lepší než bychom očekávali při srovnání s historickými literárními údaji - průměrná roční mortalita 7,5%. 41% úmrtí bylo způsobeno nekardiálními příčinami, které nemůže CRT ovlivnit.
