POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI RENÁLNÍ DENERVACE A PŘIDÁNÍ SPIRONOLAKTONU U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ. | XXII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Přesné algoritmy managementu pacientů s rezistentní hypertenzí nejsou v současné době k dispozici a o srovnání jednotlivých postupů existuje málo dat. Doporučovaným postupem je i přidání spironolaktonu k farmakologické léčbě nebo provedení katetrizační renální denervace. Cílem práce bylo retrospektivní srovnání účinnosti katetrizační renální denervace nebo přidání spironolaktonu na ovlivnění krevního tlaku na našem pracovišti.

Soubor a metodika: Analyzovali jsme retrospektivně dvě skupiny pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí léčené oběma metodami. V obou skupinách byl hodnocen krevní tlak v ordinaci a 24-hodinové monitorování krevního tlaku. Účinnost spironolaktonu jsme hodnotili po 8 týdnech léčby ve srovnání s placebem u 150 pacientů, kteří dokončili sledování v rámci randomizované studie ASPIRANT-EXT. Účinnost katetrizační renální denervace byla hodnocena u 27 pacientů 6 měsíců po provedení výkonu na našem pracovišti.

Výsledky: Průměrný vstupní tlak u pacientů léčených spironolaktonem nebo placebem byl 154,1/92,1mmHg, u pacientů léčených renální denervací 166,8/90,4mmHg. Pokles systolického TK v ordinaci byl ve skupině spironolaktonu 17,6mmHg, ve skupině renální denervace (RDN) 23,8mmHg, diastolického TK v ordinaci ve skupině spironolaktonu 7,4mmHg, ve skupině RDN 11,0mmHg. Při

ABPM poklesl průměrný 24h systolický TK v kohortě spironolaktonu o 12,6mmHg a v kohortě RDN o 7,6mmHg, průměr diastolického TK o 5,5mmHg resp. o 3,1mmHg po RDN.

Závěr: Po šesti měsících došlo k signifikantnímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku v v ordinaci i v ABPM jak po renální denervaci, tak po podání spironolaktonu. Zatímco v hodnocení parametru krevního tlaku v ordinaci vykazovali pacienti po renální denervaci výraznější pokles, v parametru ambulantního 24-hodinového monitorování krevního tlaku bylo účinnější přidání spironolaktonu.

POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI RENÁLNÍ DENERVACE A PŘIDÁNÍ SPIRONOLAKTONU U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ. Tématický okruh: Hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 635


Kociánová E.¹, Václavík J.¹, Táborský M.¹, Kamasová M.¹ ¹ I. Interní - kardiologická klinika, FN Olomouc, Olomouc
Cíl: Přesné algoritmy managementu pacientů s rezistentní hypertenzí nejsou v současné době k dispozici a o srovnání jednotlivých postupů existuje málo dat. Doporučovaným postupem je i přidání spironolaktonu k farmakologické léčbě nebo provedení katetrizační renální denervace. Cílem práce bylo retrospektivní srovnání účinnosti katetrizační renální denervace nebo přidání spironolaktonu na ovlivnění krevního tlaku na našem pracovišti. Soubor a metodika: Analyzovali jsme retrospektivně dvě skupiny pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí léčené oběma metodami. V obou skupinách byl hodnocen krevní tlak v ordinaci a 24-hodinové monitorování krevního tlaku. Účinnost spironolaktonu jsme hodnotili po 8 týdnech léčby ve srovnání s placebem u 150 pacientů, kteří dokončili sledování v rámci randomizované studie ASPIRANT-EXT. Účinnost katetrizační renální denervace byla hodnocena u 27 pacientů 6 měsíců po provedení výkonu na našem pracovišti. Výsledky: Průměrný vstupní tlak u pacientů léčených spironolaktonem nebo placebem byl 154,1/92,1mmHg, u pacientů léčených renální denervací 166,8/90,4mmHg. Pokles systolického TK v ordinaci byl ve skupině spironolaktonu 17,6mmHg, ve skupině renální denervace (RDN) 23,8mmHg, diastolického TK v ordinaci ve skupině spironolaktonu 7,4mmHg, ve skupině RDN 11,0mmHg. Při ABPM poklesl průměrný 24h systolický TK v kohortě spironolaktonu o 12,6mmHg a v kohortě RDN o 7,6mmHg, průměr diastolického TK o 5,5mmHg resp. o 3,1mmHg po RDN. Závěr: Po šesti měsících došlo k signifikantnímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku v v ordinaci i v ABPM jak po renální denervaci, tak po podání spironolaktonu. Zatímco v hodnocení parametru krevního tlaku v ordinaci vykazovali pacienti po renální denervaci výraznější pokles, v parametru ambulantního 24-hodinového monitorování krevního tlaku bylo účinnější přidání spironolaktonu.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA